České drama a divadlo v 1. polovině 20. století
pozitivní pocity vzniku státu, 1. světová válka, po válce
oficiální (kamenná) divadla – Národní divadlo a Městské divadlo na Vinohradech
režiséři – Jaroslav Kvapil – v Národním divadle, impresionismus a symbolismus
Princezna Pampeliška – sny o lásce, štěstí (symbolismus, impres.)
Rusalka – nešťastná láska
Karel Hugo Hilar – Vinohrady, potom Národní; expresionismus
autoři – Fráňa Šrámek – Léto – člověk by měl žít v souladu s přírodou, oslava mládí
Měsíc nad řekou – impresionismus, ztracené iluze mládí – setkání středoškoláků po 25 letech
Plačící satir, Hagenbeg
Viktor Dyk – Zmoudření dona Quijota – přátelé ho vyvedou z jeho ideálů, ale on umírá
Lev Blatný – expresionismus – Kokodák! – kritika měšťanství
Jiří Mahen – Husa na provázku – poetismus, cyklus libret
Jánošík – historické, proti útisku
Mrtvé moře – histirické, osudy Jednoty bratrské
Alois Jirásek – historické Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
Lucerna, Vojnarka
František Langer – Velbloud uchem jehly – komedie
Obrácení Ferdyše Pištoly, Jízdní hlídka – vojenské zájmy
Karel Čapek – Loupežník – komedie, začátky
Ze života hmyzu – satira na lidské slabosti; každá skupina hmyzu představuje vlastnosti lidí
20. léta: R.U.R. (Rozum’s universal robots) – vzpoura robotů, vyhladí lidstvo, ale dva z nich mají lidské vlastnosti –
lidstvo je zachráněno
Věc Makropulos – motiv věčného života (elixír za éry Rudolfa II.)
30. léta: Bílá nemoc – zachvátila lidstvo (alegorie na fašismus); doktor Galén léčí jen chudé, bohaté jen za slib, že
nebudou zbrojit; nakonec umírá i on
Matka – reakce na válku ve Španělsku, poprvé se objevují postavy duchů
F.X.Šalda – Zástupové drama – hlavním hrdinou je kolektiv
zábavné scény (kabarety) – hlavně ve 20. letech – Červená sedma (Bass, Hašler); Revoluční scéna (Longen); Dědrasbor – dělnický dramatický sbor (Honzl), lidoví komici Ferenc Futurista, Vlasta Burian, Saša Rašilov