Česká literatura (od roku 1968 do současnosti)
Maturitní otázka 24
Hledání a zápasy současné české prózy, poezie a dramatu (od roku 1968 do současnosti)
Charakteristika období
a) od roku 1968 do roku 1989
21. srpna 1968 obsazení Československa spřátelenými vojsky Varšavské smlouvy
poté následovalo období normalizace
v roce 1977 vydána charta 77 (založili ji lidé, kteří nemohli veřejně vystupovat), byla podepisovaná také tzv. anticharta, kde měli lidé vyjadřovat svými podpisy nesouhlas s vzniklou chartou
vznikly tři proudy literatury
a) oficiální
patřili sem autoři, kteří se nijak neprotivili komunistické moci
b) samizdatová
autoři sami vydávali díla, která nemohli vydávat nakladatelství
tyto díla byla opisovaná
c) exilová
b) od roku 1989 – do současnosti
může se znovu vydávat všechno, kromě děl, jejichž obsah by vedl k porušení lidských práv a svobod
OFICIÁLNÍ LITERATURA
Jarmila Loukotková (1923)
česká prozaička, dramatička a překladatelka
žije v Praze
soustřeďuje se na období antiky a středověku
ústředním tématem jejich historických románů je osud výjimečného člověka v dějinách
Dílo:
Není římského lidu
jedná se o drama, kde hlavním hrdinou je básník, ctitel lásky, umění a krásy
jeho čestnost se ideálně odráží od mravního úpadku Říma v době vlády krutovládce Nera.
Spartakus, Smrtí boj nekončí, Pro koho krev
zachytila vzpouru otroků v Římě
Navzdory básník zpívá
dílo o francouzském renesančním básníkovi Fransoa Villonovi
jsou zde i její vlastní překlady jeho veršů
Doma lidé umírají
fiktivní román z doby úpadku římské říše kolem r. 100 př. n. l.
Alena Vrbová
česká prozaička a básnířka
vystudovala gymnázium v Brně
po válce studovala dějiny na Filozofické fakultě UK
získala také diplom na lékařské fakultě
procovala jako lékařka v Mariánských lázních
Dílo:
V Erbu Lvice
vypráví o paní Zdislavě z Lemberku
Vladimír Páral (1932)
český romanopisec a povídkář
narodil se v Praze
své prvotiny psal pod pseudonymem Jan Labant
vystudoval vysokou školu chemickou v Pardubicích
pracoval jako chemik
kritizoval životní stereotyp
podle něj jsou nejdůležitější peníze a sex
nejdříve psal romány z oblasti chemie, pak začal psát sci-fi romány a pak romány z pražského podsvětí
Dílo:
Černá pentalogie
napsána v období 60. a 70. léta
vykresluje hlavní hrdiny (mladé chemické. inženýry) na prahu své kariéry s cílem „dobýt, ovládnout svět“
hrdinové jsou mladí, přitažliví, aktivní v oblasti profesionální i intimní
začínají naplňovat své představy o životě, děsí se nudy, stereotypu, proto dělají všechno možné, aby se tomu vyhnuli
postupně se zbavují svých ideálů, stávají se z nich trosky
přestože se snaží stereotyp odhánět – konzumním způsobem života – alkohol, ženy, nové kraje, nuda se neustále stupňuje.
Veletrh splněných přání
vedoucí chemické laboratoře vrostl do stereotypního života, vyhovuje mu – hlášení, zbytečné porady, neúčelná činnost, mechanické plnění úkolů bez iniciativy, hazardování s časem a s energií
Soukromá vichřice
pohled na skupinu 8 pracovníků chemického závodu
zachycuje zde měšťáctví, zautomatizovaný život, láska degradována na sex.
Katapult
vzpoura proti nudě manželského života
zachytil sedm milostných vztahů, ale vyjádřil v nich nespokojenost
Milenci a vrazi
zachytil život jako bezvýchodný kruh, který vede akorát k boji o vliv a moc
Profesionální žena
parodie na seriály o nezdolných ženách
zachycuje konzumní život.
Bílá pentalogie
vyšly zatím čtyři svazky
Mladý muž a bílá velryba
odsouzení životní lhostejnosti, kalkulování, vypočítavosti a prospěchářství (Edita), neschopnost plně žít (Viktor), ale i touha něco dokázat (ulovit „bílou velrybu“), umocnit život láskou a prací (Břéťa)
Radost až do rána
zachytil zde spokojenost s průměrností, prospěchářství, tzv. socialist. životní ideál
Generální zázrak
jedná se sice o „román naděje“, ale z děje vyznívá marnost vymknout se stereotypu v životě a prospěchářství
Muka obraznosti
jsou zde obsaženy autobiografické prvky
používá ironie místo kritiky
ing. chemik ztroskotává na pracovišti, chce se stát spisovatelem.
Sci-fi:
Pokušení A-ZZ
zachytil zde lidstvo v 21. století, které vede luxusní život za cenu zrady, nabízený mimozemskou civilizací
Romeo a Julie 2300, Válka s mnohozvířetem, Země žen
politicko ideologická alegorie o násilí totalitní společnosti
Romány Playgirls I, II
erotická tematika
Bohumil Hrabal (1914 – 1907)
český prozaik
dětství strávil v Nymburce, kde byl jeho otec správce pivovaru
v Nymburce studoval reálku
po dokončení reálky studoval v Praze práva, ale doktorát si udělat nemohl, jelikož za války byly zavřeny vysoké školy, školu dokončil až po válce
právnickou praxi vykonával velmi krátce, vystřídal mnoho zaměstnání, aby si vytvořil velký rozhled, který měl vliv na jeho tvorbu
všechny své zážitky dokázal zachytit do svých knih
byl štamgastem v hospodě u Zlatého tygra
zemřel tragicky pádem z okna
Dílo tohoto období:
v době normalizace byl zakázaným autorem
mohl vycházet až od roku 1976
Postřižiny
postřižiny byly středověkým rituálem, jímž se z pážete stával mladý rytíř
Hrabal použil tento rituál jako symbol, který ukončuje dětství pážete a v přeneseném významu naznačuje všeobecné „zkracování“. V novele je toto „zkracování“ prezentováno instalací radiového přijímače nebo proměnami dámské módy, což znamená záměrné zkracování sukní a účesů.
Obsah:
Vypravěčkou celého příběhu je Hrabalova maminka, kterou autor v novele nazývá Maryškou. V době, kdy se toto vyprávění odehrává, je Maryška mladou, krásnou a vitální ženou, která užívá života plnými doušky. Její vyprávění je velmi osobité a barvité. Všechny obyčejné a všední věci mají své kouzlo, svou krásu. Nad vším, co hrdinka prožívá, tak vlastně žasne, vše ji okouzluje a zdá se jí úžasné. Všechno, co dělá, provádí s maximálním nasazením a považuje to za nejdůležitější věc na světě. Příkladem může být například zabíjačková scéna.
Hrabal byl výjimkou mezi dětmi, byl dítětem spíše bojácným, ustrašeným, povahy zakřiknuté a ostýchavé. Tento způsob chování přiřkl Hrabal v Postřižinách své mamince, která osamělá a opuštěná bloudí po zšeřelých prostorách a chodbách pivovaru a nechá se unášet opojnými pocity strachu a rozkoše.
Nejznámější scénou celých Postřižin je pasáž, kdy Maryška a strýc Pepin lezou na pivovarský komín. Je to způsob vyjádření bláznivého konání, kterým si chce Maryška dokázat to, že je schopna udělat cokoliv, co ji napadne, ale hlavně, že to provede ihned, bezprostředně po tom, co jí myšlenka uzraje v hlavě. Při tomto výletu na pivovarský komín se Hrabalovi podařil nádherný popis Nymburka z ptačí perspektivy. Na tomto popisu ukázal Hrabal krásu Nymburka, jeho polohu, ale hlavně to, čím ho Nymburk uchvátil, co na něm měl tak rád. Popis města je velmi věrohodný a dýchá z něho láska a obdiv autora k tomuto městu na břehu Labe.
Výraznou postavou této novely, jako i jiných Hrabalových děl, je strýc Pepin. Jeho příjezd do Nymburka měl účinek jako živá voda, která probudila všechny z jakéhosi stereotypu a klidu, který v pivovaru vládl. Tento bývalý rakouský voják, obuvník, nyní proletář a sladovnický dělník, který svým chováním, způsobem projevu, ale i vizáží představuje osobitý „ideál“ pábitelského živlu
Opakem vůči vitálnímu a životem opojenému strýci Pepinovi je jeho bratr, správce pivovaru Francin. Je to člověk společensky uznávaný, leč jako osobnost je vnitřně nevyzrálý, nepevný a rozkolísaný. Je velmi opatrný a úzkostlivý, miluje řád, pořádek a nerad projevuje navenek své city. Nemá rád spontánní reakce své manželky a svého bratra. Je obdivovatelem moderního „pokroku“ a vynálezů, které zlepšují život člověka.
Vedle hlavních protagonistů (vypravěčka, strýc Pepin a Francin) jsou důležitými postavami obyvatelé Nymburka. Z vyprávění o těchto lidech je cítit Maryščin obdiv a láska k nim. Mají své vnitřní kouzlo, které chce Hrabal čtenáři ukázat a získat ho pro tyto figurky, jež tvoří nezbytnou součást Nymburka. To, co bylo pro ostatní slabinou, to klade Hrabal u těchto lidí na vrchol. Tyto jejich „nedostatky“ jsou pro autora tím, co na nich obdivuje. Mezi tyto postavičky patří například Bóďa Červinka, doktor Gruntorád, pan Myclík atd. Ke všem těmto postavičkám vzhlíží autor s láskou a obdivem, jsou pro něho nezapomenutelnými součástmi městečka.
V celých Postřižinách je smíchána nostalgická vzpomínka na rodiče, strýce Pepina, pivovar, městečko, společně s evokací dětství, s možností vidět svět dětskýma očima. Vše je doplněno autentickými popisy pracovních činností, které udržovaly chod pivovaru. Je zde zdůrazněna všednost a obyčejnost těchto prací, zároveň však jejich důležitost
Obsluhoval jsem anglického krále
Obsah:
Sleduje vývoj mladého číšníka, který se chce stát milionářem a koupit si hotel. Tato myšlenka je podporována s jeho malým vzrůstem, touhou po penězích (myslí si, že mají zázračnou moc). Zpočátku pracuje jako pikolík, časem se za pomoci starého číšníka, který obsluhoval angl. krále stane dobrým číšníkem – obsluhuje habešského krále.
Na začátku okupace se seznámí s německou dívkou – spolupracovníci jím pohrdají. V průběhu války se s Grétou ožení a zplodí chlapce, který je mentálně zaostalý(neustále bouchá hřebíky do podlahy). Odjíždějí na venkov, zde jeho žena při bombardování zemře. Po válce se hrdina vrací do Prahy, na předměstí si staví hotel, stává se milionářem, ale ostatní hoteliéři ho mezi sebe nepřijímají. V době znárodnění se nechá dobrovolně o hotel připravit, aby sdílel stejný osud jako ostatní milionáři a tím se jim připomněl.
Slavnosti sněženek
Ladislav Fuks (1923 – 1994)
významný autor psychologické prózy
vystudoval FFUK
od roku 1963 byl spisovatel z povolání
ve svých dílech vyjadřoval úzkost člověk ohrožovaného fašismem
Dílo tohoto období:
Nebožtíci na bále
zachytil zde osudy židovských spoluobčanů
Návrat z žitného pole
zachytil zde problematiku poúnorové emigrace
Pasáček z doliny
zachytil zde změny slovenské vesnice po osvobození
Křišťálový pantoflíček
převyprávěl zde dětství J. Fučíka
Obraz Martina Blaskowitze
návrat k válečnému tématu
Vévodkyně a kuchařka
zachytil zde velmi hluboce dějiny před rok 1918
Radek John (1954)
český spisovatel a publicista
studoval scenáristiku a dramaturgii
po studiích pracoval jako novinář, byl redaktorem Mladého světa
napsal taky několik scénářů (nejznámější je k filmu Bony a klid)
v současnosti pracuje jako publicista hlavně pro televizi, mj. připravuje pořad Na vlastní oči,
reaguje na aktuální současné problémy a dřív se soustředil hlavně na problémy mladých lidí (drogy, AIDS)
Dílo:
Memento
zachycuje 10 let života Michala Otavy, bývalého studenta gymnázia a jeho marné úsilí zbavit se drogové závislosti
zachytil zde proces rozkladu osobnosti, prostředí narkomanů
Obsah:
Knížka vypráví o životě v pražském podsvětí, zhruba v osmdesátých letech. Michal Otava je hlavním hrdinou celého příběhu. Studoval střední školu, měl nadbytek volného času a velmi se nudil. Na jedné diskotéce se setkal s partou, která mu nabídla drogy. Přidal se k nim a experimentoval s mnoha jinými opiáty. Seznámil se s Evou, se kterou začal chodit. Pak to sním začalo jít z kopce. Odešel ze školy a musel na vojnu. Tam se k drogám dlouho nedostal a zdálo se, že s nimi přestal. Náhoda mu přihrála poškozenou krabici plnou morfia. Schoval si ji a po návratu domů se sejde s Evou a partou. Znovu začne fetovat, Několikrát se octne i v nemocnici, kde ho lékaři přemlouvali, aby se nechal léčit. Michal si nic nepřipouštěl a pokračoval. Jeho stav se však rychle zhoršoval. Žil s Evou v prázdném bytě a prožil tam mnoho abstinenčních záchvatů. Aby si sehnali drogy páchají trestnou činnost. Michal je dopaden a poslán na povinné léčení.
Po návratu z léčebny ho matka ráno našla na podlaze v bytě v bezvědomí.. V pokoji jsou stopy přítomnosti mnoha lidí a najde se i souprava na výrobu LSD. V nemocnici zjistili, že má Michal trvale poškozený mozek. Musí být posléze převezen do ústavu, kde na podměty z okolí reaguje jen minimálně.
Džínový svět
deníkovou formou zachytil pocity mládeže v 70tých letech
Ota Pavel (1930 – 1973)
Dílo:
Dukla mezi mrakodrapy,Plná bedna Šampaňského
soubor reportáží a povídek o sportovcích
Smrt krásných srnců; Jak jsem potkal ryby
vzpomínky na otce a členy rodiny, přátele
Ota Dub (1909 – 1987)
lékař, spisovatel
psal rátké i delší ptózy z lékařského prostředí
Dílo:
Skulina, Přísahám a slibuji, Profesoři, Doktorka.
Valja Stýblová (1922)
lékařka, spisovatelka
Dílo:
Mne soudila noc, Skalpel prosím
LITERATURA SAMIZDATOVÁ A EXILOVÁ
Milan Kundera (1929)
český prozaik, básník, dramatik, literární teoretik, publicista, překladatel
pocházel z rodiny významného brněnského pedagoga
studoval filmovou režii a scenáristiku
přednášel světové literatury na pražské filmové fakultě
od roku 1970 nesměl publikovat
od roku 1975 působil na francouzské univerzitě Rennes
v roce 1979 byl zbaven československého státního občanství
v současné době žije v Paříži a přednáší zde na univerzitě
Dílo tohoto období:
Život je jinde
vysmívá se tzv. lyrickému věku – pocitu nadšení ml. člověka, který se dokáže oddat jakékoliv ideologii – hl. hrdina lyr. věku je blbeček)
hl. hrdina Jaromil si myslí, že je geniální básník, ale nijak se nevyvíjí, mění se jen jeho poezie, tak jak si to žádá doba, aby zůstal oficiálně uznávaný
umírá, aniž si uvědomí chyby
Valčík na rozloučenou
jedná se o tzv. „lázeňský román“, o životě plném intrik a neuvěřitelných náhod
komplikovaná zápletka slouží k vyjádření úvah o ušlechtilosti a vandalství, o povrchnosti v mezilidských vztazích, vypočítavosti, sobectví
Kniha smíchu a zapomnění
tento román obsahuje několik variací příběhů o mravní devastaci českých lidí doma i v cizině; tyto příběhy jsou spojeny s osobou Taminy
je zde použit nový tvůrčí postup, tzv. románová polyfonie s filosof. úvahami, ironií a kritikou
Nesnesitelná lehkost bytí
mnohovýznamová filosofická próza o problémech vnitřní a vnější svobody, odpovědnosti za sebe i za druhé možnost seberealizace
jedná se o příběh dvou dvojic – lékaře Tomáše a servírky Terezy, Sabiny a France
jedná se o mozaiku osudů bez chronologické posloupnosti
zde snaha uniknout z tíživé reality
Nesmrtelnost
ve filosofických úvahách se zabývá nesmrtelností
Josef Škvorecký (1924)
český spisovatel, dramatik
je označován za jednoho z moderních klasiků české literatury
narodil se v Náchodě a toto město hraje důležitou roli v jeho autobiografických dílech
za války ještě stačil maturovat, pak byl nasazen ve zbrojní továrně
po válce studoval na UK filosofii a stal se učitelem.
poté se stal redaktorem měsíčníků Světová literatura
po roce 1968 emigroval a vyučoval na univerzitě v Torontu
byl zakladatel nakladatelství Sixty-Eight Publisher, které vedla jeho manželka Zdena Salivarová
Dílo tohoto období:
Tankový prapor
tento román byl napsán v r. 1954, vydán až r.1971 jako první svazek nakladatelství ´68 Publisher v Torontu
Obsah:
Danny Smiřický zde vystupuje v roli velitele tanku jako rotný dr. Daniel Smiřický. Děj se odehrává na podzim r.1951 v jedné vojenské posádce, líčí nesmyslnou byrokratickou mašinérii a v ní tupé omezené důstojníky, resp. poddůstojníky z povolání. Proti nim stojí vojáci základní voj. služby. Devět scének obsahuje notnou dávku vojenského humoru.
Příběh inženýra lidských duší.
jedná se o poslední román se Smiřickým
děj se tu opět odehrává ve dvou liniích – v Kostelci (Náchodě) za protektorátu a v Torontu 70. let, kam Danny emigroval a kde působí jako profesor literatury na univerzitě
se současností se tu prolínají jeho vzpomínky a dopisy jeho přátel z dětství.
Nevěsta z Texasu
jedná se o historický román z americké občanské války, zachycující osudy českých emigrantů
Hříchy pro pátera Knoxe
soubor detektivních příběhů, z nichž řada byla zfilmována
Ludvík Vaculík (1926)
český prozaik a publicista
narodil se v Broumově u Valašských Klobouků.
po dokončení měšťanské školy pracoval v Baťových závodech ve Zlíně a ve Zruči nad Sázavou
působil jako vychovatel, později jako nakladatelský a rozhlasový redaktor
od roku byl 1965 redaktorem Literárních listů. Listů, kde otiskl svůj text Dva tisíce slov
po zákazu vydávaní Listů se věnoval literární práci
podílel se na šíření neoficiální umělecké literatury v opisech (edice Petlice)
neustále sledován a vyslýchán Státní bezpečností.
Dílo tohoto období:
Morčata
kritika současnosti
jedná se o modelový román o absurditě a odcizení
Český snář
otevřená dokumentární výpověď o životě hlavních představitelů neoficiální kultury 70. let
román má formu deníkových záznamů
autor používá různá žánrová hlediska
postoj k současnosti je skeptický a pochybovačný, ale spisovatel nerezignuje
Jak se dělá chlapec
zachytil motiv nevěry a žárlivosti
Srpnový rok
sbírka fejetonů
fejeton Několik rad anglické vládě – srovnává anglickou vládu s Ghandým
Pavel Kohout (1928)
český básník, dramatik
byl význačným funkcionářem oficiální mládežnické organizace
ve svých 21 letech se stal kulturním přidělencem na československém velvyslanectví v Moskvě
byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz
pracoval také v rozhlase, televizi, ve spisovatelské organizaci a také v dramaturgii Divadla na Vinohradech
v průběhu života se ale naprosto odklonil od komunistického režimu, podepsal chartu 77
byl donucen zůstat v emigraci v Rakousku
Dílo:
August, August, August
román z cirkusového prostředí
Z deníku kontrarevolucionáře
konfrontace ruských osvoboditelů a okupantů
Katyně
příběh vypráví o absolventce odborné školy pro katy
jedná se o satiru na mocenské praktiky StB, odhaluje mechanismy moci. Román
Kde je zakopán pes
atmosféra 70. let, události okolo Charty 77
psáno formou deníku
název je symbolický (Kde je jádro problému) ale i reálný (místo, kde musel zakopat svého otráveného psa)
Hodina tance a lásky
konfrontace nacistické a stalinské totality.
Zdena Salivarová (1933)
česká spisovatelka
manželka Josefa Škvoreckého
založila s ním v Torontu jedno z nejvýznamnějších vydavatelství Sixty-Eight Publishers
Dílo:
Honzlová
jedná se o příběh členky státního národopisného souboru, která nemá „politický profil“ a proto nemůže jet na turné do nesocialistického Finska
Nebe, peklo, ráj
příběh lásky dívky ze špatným „třídním“ původem, která se zamiluje do mladého Lotyše, který je v Praze se zájezdem sovětského basketbalového týmu
nemožnost trvalého soužití obou lidí je svědectvím nepřirozených poměrů v zemích sovětského bloku
Eva Kantůrková (1930)
česká prozaička, filmová scenáristka, publicistka
za činnost v Chartě 77 pronásledována a vězněna
Dílo:
Přítelkyně z domu smutku
záznamy o náhodných známých, s nimiž sdílela zkušenost vězeňkyně
Arnošt Lustig (1926)
český spisovatel, žurnalista
narodil se v pražské židovské rodině
jelikož byl Žid, za války nesměl dokončit ani měšťanskou školu, musel jít do učení
v roce 1942 odjel transportem do Terezína, dále pak přes Osvětim do Buschenvaldu.
v roce 1945 přežil transport smrti.
po válce studoval na vysoké škole politické a sociální novinářství
po roce 1948 působil v Izraeli jako zpravodaj
po návratu se stal redaktorem a scénáristou
v roce 1968 emigroval a v současné době žije v Americe, kde přednáší na vysoké škole
Dílo tohoto období:
Miláček
čerpá námět z izraelsko-arabské války, kterou popisuje z pohledu novináře
Kamarádi
jedná se o navrácení do doby protektorátní
zachycuje příběhy několika předčasně dozrávajících chlapců
Karel Kryl (1944 – 1994)
pocházel z rodiny vynikajícího knihtiskaře (firma Kryl-Scotti Nový Jičín)
studoval keramickou průmyslovku a pracovat začal nejdříve jako výtvarník
v šedesátých letech se podílel na činnosti několika malých scén, působil v rozhlase a televizi
jako se písničkář se v roce 1968 stal symbolem protiokupačního odporu, hlavně svou písní „Bratříčku zavírej vrátka“
v tomto duchu působil brzy v zahraniční jako pracovník rozhlasové stanice Svobodná Evropa
Dílo:
Knžka Karla Kryla
soubor písní klaunsko-kritického zábavného působení na veřejnost
Pochyby
zdůrazňují úděl emigranta, který není schopen žít v totalitou ničené vlasti a v cizí zemi je zároveň outsaidrem
Krylogie, Krylias a Odyssea
zde ostře vystupuje proti některým deformacím v naší společnosti, politice a kultuře po listopadu 1989
Václav Havel (1936)
V 60. letech působil v divadle Na zábradlí jako jevištní technik
Původně byl nejdříve spoluautorem her (např. s M. Macourkem – Nejlepší rocky paní Hermanové komediální revue po vzoru Osvobozeného divadla)
jeden ze signatářů Charty 77
po revoluci nejdříve prezidentem ČSFR, od roku 1993 prezidentem ČR
Dílo: (napsal tři známé divadelní hry)
Zahradní slavnost
je úspěšné i na Západě
protagonista hry Hugo Pludek je absurdně geniální v tom, že dokáže zcela odosobněle v každé situaci přivést systém k absurdní dokonalosti
Jiří Grossmann o této hře prohlásil, že hlavním hrdinou je tu jazyk, resp. fráze
Vyrozumění
obdobné téma, opět důležitá fráze
děj se odehrává na nějakém typickém a důležitém úřadu
Úředníci neznají náplň své práce, vymýšlejí si,….
existuje zde vnitroúřední jazyk ptydepe (nesmyslný; má jen zakrýt, že je úřad zbytečný).
Ztížená možnost soustředění
příběh o přístroji, který dokáže identifikovat osobnost člověka
Miroslav Švandrlík (1932)
český spisovatel
v době normalizace vězněn
Dílo:
Černí baroni aneb válčili jsme za čepičky
autor zde s dosud nevídanou a odvážnou humornou nadsázkou líčí absurdity v Československé lidovědemokatické armádě, ale jejich prostřednictvím zobrazuje vlastně i absurditu celého socialistického režimy
román byl napsán ve výjimečném období „pražského jara“ a v normalizační době zmizel, stejně jako všechno, co mělo podobné satirické ostří
LITERATURA PO ROCE 1989
Michal Viewegh (1962)
český spisovatel
narodil se v Praze
studoval filozofickou fakultu UK, obor čeština pedagogika
nejdříve působil jako učitel na Zbraslavi
dnes je redaktorem nakladatelství. Český spisovatel
tvorba ho přivedla i ke zhroucení vlastního života (rozbil si rodinu)
Dílo:
Názory na vraždu
námětem je školské prostředí
zachytil zde život na malém městě
Báječná léta pod psa
kriticky zobrazuje totalitní režim
za toto dílo obdržel cenu J. Ortena
Výchova dívek v Čechách
Růže pro Markétu aneb Večírek revolucionářů
Jáchym Topol (1962)
český spisovatel a textař
významná osobnost mladší básnické generace
v době normalizace i po ní byl šéfredaktorem Revolver Revue.
patří k autorům, jejichž texty spoluvytvářejí repertoár udegroudnových hudebních skupin
píše hovorným jazykem s koncentrací na záznam zdánlivě banálních událostí, jež jsou dokladem šedivosti života normalizačních časů, ale taky hrozivých poloh lidské existence na konci druhého tisíciletí
Dílo:
Miluji tě k zbláznění
V úterý bude válka
Sestra
Anděl
