Nejstarší česká literatura

Maturitní otázka 2
Nejstarší česká literatura

Charakteristika doby:

Románský sloh
rotunda, bazilika, mohutné stavby, nejsou zdobené

Gotika (13. – 15. stol.)
vysoké štíhlé stavby, lomený oblouk, zdobená okna, sloupy, žebrová (křížová) klenba

Stavby:
chrámy, mosty (materiál kámen)
Karlštejn (schránka na korunovační klenoty – kaple sv. Kříže, nyní jsou ve Svatováclavské kapli v chrámu sv. Víta)
Karlův most
Karlova universita,
Emauzy – snaha obnovit staroslovanské mše
Prašná brána
Hladová zeď
Chrám sv. Víta (jen zčásti, stavěl se dlouho)
Vladislavský sál (jen klenba, okna jsou renesanční),
nemocnice Na Karlově

Obrazy:
Mistr Theodorik – portréty, malba přesahuje rám (obrazy na Karlštejně)
převážně náboženská tématika

A) Období staroslovanské kultury

pol. 9. st. – poč. 10. st.
Česká literatura patří k nejstarším v Evropě (přes 1000 let);
kulturní jazyky
staroslověnština
latina
čeština
pronikání křesťanství, střed vlivů:
ze západu (z východofrancké říše, expanze)
z východu (z Byzance)

Velká Morava
počátky naší literatury se kladou do druhé poloviny 9. století. Vznikly dva celky:
1. Francká říše – šířila latinskou kulturu
2. Byzantská říše

kníže Rastislav požádal císaře Michala III o vyslání učitelů východního křesťanství.
v roce 863 byli vyslání věrozvěstové Cyril a Metoděj ze Soluně, působili zde tři roky.
protože potřebovali oficiální uznání použití staroslověnštiny jako jazyka pro bohoslužby, vypravili se do Říma, kde díky svému diplomatickému úsilí přesvědčili papeže Hadriána II., Konstantin se však pro svou nemoc z Říma nevrátil, vstoupil do kláštera, kde přijal řadové jméno Cyril, brzy poté zemřel
přinesli písmo HLAHOLICI, základem je malá řecká abeceda.
později vznikla Cyrilice, psalo se jí v Bulharsku, základ azbuky.
šířili vzdělanost. (Mise měla též politický význam, tj. zvětšit vliv Byzantské říše)
přeložili všechny náboženské texty

Nejstarší texty
náboženské a bohoslužebné, srozumitelné lidu

Proglas
předmluva k překladu evangelia (Konstantin)
nejstarší dochovaná slovanská báseň
program cyrilometodějské mise
ideová a společenská závažnost
proklamuje nutnost vzdělanosti, právo na kulturu v srozumitelném jazyce = počátek demokratizace kultury – odvolávají se na sv. Pavla
básnická krása: přenesená pojmenování (zvl. přirovnání), oslovení

Kyjevské listy
hlaholicí psaný zlomek misálu (mešní knihy) – v originále

Život Konstantina – Cyrila, Život Metoděje
autorem je některý z jejich žáků
dříve Panonské legendy
vrchol literární činnosti pozdně velkomoravského období, obrana díla obou bratří, životopisy
život = vyprávění historické, životopisné, v próze, bez zázračných a fantastických prvků (na rozdíl od legendy)

Paterik
knihy otců
vyprávění o mniších
vzdělavatelná četba

Zákon sudnim Luďem- církevní texty po laiky
Monokanon – církevní texty pro vzdělance

B) Období zápasu staroslověnštiny s latinou

10. – 11. st.
zánikem Velké Moravy (906) vzniká Český stát (několik kmenů)
postupně měl kmen Čechů převahu a stává se kmenem nejsilnějším, v čele s rodem Přemyslovců.
Staroslověnština se dostává do konkurence s latinou (Přemyslovci podporují latinskou církev a tvorbu)
v 11. st. latinská tvorba začala staroslověnskou utlačovat.
útočištěm staroslověnštiny se stává Sázavský klášter – založen r. 1032 za vlády
Břetislava I. Za vlády Břetislava II. nastal zákaz a roku 1097 byli mniši z kláštera vyhnáni.

Staroslověnské literární památky
1. legenda o sv. Václavu – psaná demokraticky, zachycuje skutečný stav v tehdejší době
2. legenda o sv. Václavu – psaná více ideologicky
Legenda o sv. Vojtěchovi – sv. Vojtěch byl zakladatelem Břevnovského kláštera

Znaky staroslověnských legend
ústřední postava je světec, kterých představuje náboženský ideál
přinášejí zprávy o naší nejstarší historii

Latinské literární památky:

Kristiánova legenda
legenda o životě a utrpení sv. Václava a jeho babičky Ludmily
Latinsky: Vita et passio santi Venceslai at sanctae Ludmile avie eius!
originální dílo
umělecky na výši
srovnatelné i s díly evropské literatury

Hospodine pomiluj ny
1. česká duchovní píseň
vznikla koncem 10. století
staroslověnský původ (zbytky staroslověnských slov)
zpívána při slavnostních příležitostech, měla funkci hymny
prosba o mír a úrodu
jednoduchá forma: 8 veršů, bez rýmu a strofického členění

Hospodine pomiluj ny,
Jezuskryste pomiluj ny,
Ty spase všeho mira
spasiš nu i uslyšíš
hospodine hlasy naše.
Dej nam všem hospodine
žizň a mir zemi.
Kyrielesion! Kyrielesion!

C) Období dočasného vítězství Latiny

od počátku 12. st. – do poloviny 13. st.
rozvoj dějepisectví
převaha kroniky

Nejdůležitější památky
Vita minor – památka, která oslavuje zakladatele Sázavského klášteru sv.Prokopa.
Kosmas (1045 – 1125)
děkan svatovícké kapituly
vzdělanec
Dílo:
Kronika Česká (Kosmova)
dějiny od nejstarších dob až po Kosmovu současnost, končí to Kosmovou smrtí.
Umělecké, historické dílo
Kosmas své vyprávění oživoval zábavnými historkami, citáty římských autorů + několik českých slov.
kronika má tři části
1. Bájivá vyprávění starců,
2. Hodnověrné vyprávění svědků,
3. Kosmovy vlastní zážitky.

styl:
živé vypravování, přímá řeč (dialogy), podrobné charakteristiky postav, citáty římských autorů, próza prokládána časoměrnými verši; zábavné historky, líčení bitev
dílo nejen historické, ale i umělecké (herojská kronika)
cesta k zesvětšťování literatury
1. dílo kronikářského typu (3. kniha), 1. dějiny národa
vlastenecký ráz (Kosmas myslí česky)
tendenční dílo – straní katolické církvi, zachycuje úspěchy Přemyslovců, chybí záměrně zmínka o slovanské vzdělanosti

Kronika Kanovníka Vyšehradského
návaznost na kroniku Kosmovu, která líčí události do roku 1125
po umělecké stránce nedosáhl svého předchůdce

Bohemika
česká slova v latinském textu
důkaz toho, že se rozvíjela čeština, latina se stávala mrtvým jazykem a tak nové pojmy nemohly být v latině vykládány

Glosy
vpisy do latinských textů, poznámky, překlady
například Svatořehořské, Víděnské

Svatý Václave, vévodo české země
2. česká duchovní píseň
přelom 12. a 13. st.
světec zobrazen jako rytíř
vyspělejší forma: 3 sloky, složitější styl i nápěv; básnické přívlastky, verše se zvukovou shodou (asonance)
z písně duchovní se stala slavnostní a válečná, později vlastenecký prosebný zpěv za celý český národ

Nejstarší česká věta
zapsána v zakládací listině kapituly Litoměřické
„Pavel dal jest Plaskovicích zemu, Vlach dal jest Dolas zemu Bogu i svatému Ščepanu se dvěma dušnikama Bogučeju a Sedlatu.“

D) Období Lucemburků

přelom 13. a 14. st.
vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků
proces:
1) demokratizace a zčeštění literatury
2) laicizace (zesvětštění) – autoři nejen kněží; témata nejen náboženská

zvláštnosti staročeských památek:
výlučné postavení verše (vliv ústní lidové slovesnosti, ústní šíření literatury, určena pro poslech – neznalost písma)
nezájem o původnost námětu (cizí prameny)
zlomkovitost
anonymita autora
obtížná datace

žánry:
duchovní lyrika (Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba)
duchovní epika (legendy; např. o sv. Jiří)
světská lyrika
světská epika (epos, kronika)
sociální satiry
drama
zábavná a odborná próza

a) období laicizace

Alexandreis:
podle Alexandreidy Gualtera Cestellionského ( byly překládány do mnoha jazyků – mj. také do češtiny)
vznik na přelomu 13.-14. stol. – 1310
hl. postava: makedonský král Alexandr Veliký (= ideál feud. panovníka)
není zachována celá – je známo 9 zlomků. původně 9000 veršů.
vyprávění začíná autorovou předmluvou, výklad o Alexandrově původu, líčení hrdinských činů až do jeho smrti
Alexandr je vylíčen jako středověký vladař, příměry jsou brány z českého prostředí, např. jeho vojenská taktika je vlastně taktikou českého vojska. Alexandr je nabádán Aristotelem, aby se obklopoval rádci z řad šlechty.
osmislabičné verše
autor šlechtic

Dalimilova kronika
byla napsána ve 14. st.
nejstarší známá česká veršovaná kronika, napsaná neznámým kronikářem nižší šlechty
neprávem přiřčená Dalimilu Mezeřičskému.
vypráví pověsti o příchodu Čechů do nové vlasti, o Krokovi a jeho dcerách
zabývá se osudy české země za vlády všech Přemyslovců až do nástupu Jana Lucemburského
je protiněmecká ,vlastenecká literatura
méně pravdivá než Kosmova kronika
je psána veršem s proměnlivým počtem slabik
výrazný motiv (Oldřich a Božena)
velmi oblíbena
kritika vysoké šlechty

období demokratizace

Karel IV. (1347 – 1378)
český a německý král a římský císař na trůn přichází po bitvě u Kresčaku
významná politická osobnost tehdejší doby, vše se snažil řešit diplomaticky, ne válkou
dbal o rozvoj Čech
podporoval kulturu a vzdělanost – 1348 založení UK
rozšířil Prahu (Karlův most, klášter Emauzy, Karlov, Nové Město, chrám sv. Víta).
Praha se stává obchodním centrem
rozkvět gotického stylu (Petr Parléř)
Dílo:
Vita Carovi – vlastní životopis
.
V umělecké próze jsou dva směry:

1) První směr
směr je naplňován zájmem o současnost.
psáno prostým jazykem; líčení fantastických jevů.
Legenda o sv.Prokopu
líčení dobrého vztahu Prokopa k chudým lidem.
Legenda vrcholí posmrtným zázrakem, kdy sv.Prokop po vyhnání mnichů ze Sázavského kláštera a jejich nahrazení mnichy německými, ožívá a německé mnichy vyhání.

2) druhý směr
směr oblíbený u vyšších vrstev a u vzdělanců pro svou jazykovou vytříbenost.
odklání se od součastného života a v jazyce jsou používány symboly.
Život sv.Kateřiny
vypravuje o královské dceři Kateřině, která přijme křesťanství a zaslíbí se bohu.
pro svou víru je pak umučena.

Literární památky

Dramata:
Mastičkář
polovina 14. st.
toto drama zesměšňuje podvodné lékaře a podává výstižný obraz tehdejšího života městské chudiny
je zde použit hovorový jazyk , germanismy a vulgarismy.
hlavní postavou je potulný lékař Severin, jeho žena a dva jeho sluhové – Rubin a Pustrpalk

Trojanská kronika
vyprávění o dobývání města Troje (známý antický námět).
kronika velice oblíbená.
stala se první českou tištěnou knihou (1468)

Literatura teologická a filozofická:
Tkadleček
počátek 15. st.
jedná se zde o spor mezi milencem Ludvíkem a Neštěstím.
Neštěstí mu odvedlo jeho milou.
dává nám prostor k přemýšlení (filozofování)

Světská lyrická poezie:
Měj se dobře srdéčko
píseň lidového původu

Závišova píseň
píseň umělého původu

Žákovská poezie (vaganská):
vagan – z latiny „toulat se“
náměty byly milostné a satirické (útočí proti šlechtě a duchovenstvu)

Podkoní a žák
student a sluha se přou o svém postavení.
jejich spor zůstává nerozřešen a končí rvačkou

Píseň veselé chudiny“

Měšťanská literatura:
Hradecký rukopis
byl nalezen v Hradci Králové
autor je neznámý.
hradecký rukopis celkově ukazuje blížící se krizi, píše se zde o nepořádku, který u nás je
obsahuje 3 části:

1. Desatero kazanie božie
autor zde bere jednotlivá přikázání a ukazuje, jak se lidé proti nim proviňují.
hlavní důraz dává na 7. přikázání – nepokradeš

Úryvek:
Trúp ziedá cuzé úsilé,
líbo málo, líbo velé;
a když sě léto skonává,
tehdy sě zle trúpóm stává,
že jě včely ven vypudie,
s sobú bydliti nedadie.”

2. Satiry o řemeslnících a košelích
píše se zde o tom, jak každý krade a okrádá své zákazníky

3. Bajka o lišce a džbánu

E) Doba předhusitská

Předchůdci Husovi
byli to kazatelé, kteří upozorňovali na nedostatky ve společnosti a v církvi, měli stejné názory jako Jan Hus, ale neměli takovou možnost podání svého názoru

Smil Flaška z Pardubic
příslušník vysoké šlechty
alegorie (zvířata rádi loví = rada králi, jak má vládnout))
ideál panovníka podle představ vysoké šlechty
Dílo:
Nová Rada – rada králi jak má vládnout

Tomáš Štítný ze Štítného
studoval na univerzitě
1. klasik české naučné prózy
zpřístupnil nejvyšší soudobou vzdělanost širšímu čtenářstvu
jeho spisy se opírají o cizí předlohy
ve svých dílech pojednává o zásadách křesťanského života
o náboženských otázkách píše česky
Dílo: (sborníky traktátů)
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – pojednává o dokonalém životě
Řeči besední ­­ – pojednává o základech věrouky
Řeči sváteční a nedělní – výklad části evangelia, usiloval o nápravu chyb

Odborná próza
kronika Přibíka Pulkavy z Radenína
slovníky – mistr Klaret
právnické spisy – Ondřej z Dubé