Obraz mládí v literatuře

Maturitní otázka 25
Obraz mládí v literatuře

Řecká literatura

Homér
Ilias
Obsah:
líčí úsek posledních 51 dnů z desetileté Trojské války. Syn trojského krále Priama Paris odloudil spartskému králi Menelaovi jeho ženu Helenu. Pohaněný Meneosa vyzval řecké vládce k vojenské výpravě proti Troji, kterou Řekové oblehli, ale nebyli jí schopni dobýt. Boj už trval devět let, když vypukl spor mezi neporazitelným bojovníkem Achillem a vůdcem řecké výpravy Agamemnonem. Ve snaze pomstít svého mrtvého přítele Patroklese zabil nejslavnějšího trojského hrdinu Hektora, sám se konce války nedočkal, byl zasažen do paty, jediného zranitelného místa na svém těle. Řekové nakonec Troju dobyli lstí (ukryli se do koně a v nejvhodnější dobu zaútočili na pobořené hrady). Většina Trojanů zahynula, Řekové město vyplenili a zapálili.

Odyssea
Při plavbě na rodný ostrov bloudil Odysseus s družinou mnoho let po moři a zažil četná dobrodružství. Při zastavce na ostrově obrů Kyklopů, jeden z nich Polyfemos, uvěznil celou družinu. Některé z Odysseových druhů zabil a snědl, ale Odysseus ho přelstil, když ho opil a ve spánku mu vypíchl jediné oko. Když se jeho sousedé ptali, kdo ho zabil, řekl že Nikdo (tak se Odysseus představil). Ráno, když obr vypouštěl z jeskyně ovce a berany, zbytek členů Odysseovy výpravy se na ně pověsili a tak mu unikli. Odysseus při dalších dobrodružstvích ztratil celé své mužstvo, ale on sám se dostal na rodnou Ithaku, kde pomocí svého syna Telemacha pobil vetřelce, kteří usilovali o jeho ženu Penelopu. Poté užíval zaslouženého míru.

Sofoklés
Antigona
Po odchodu Oidipuse do vyhnanství se dostali jeho synové Eteokles a Polyneik do sporu o vládu. Eteokles se spojil s Kreontem a Polyneika vyhnal. Ten se poté vydal s cizím vojskem proti městu. Oba bratři zahynuli, králem se stává Kreon, který dovolí pohřbít pouze Eteokla. Antigona se ale rozhodla také pohřbít, a to i přes přísný zákaz svého druhého bratra, za čož byla zazděna do královské hrobky, kde se Antigona oběsila. Kreon poté všemi opuštěn žádá bohy,aby jej zbavili života.

Eurípidés
Médeia
Královská dcera Médeia zachránila vůdce argonautů (mytologičtí plavci) Iasona a pomohla mu zmocnit se zlatého rouna. Zamilovala se do něj, on ji však pouze využil a oblíbil si dceru krále Kreonta Glauku, s níž se měl oženit. Médea proto Glauku zabila (vznítily se jí šaty a ona uhořela), zemřel i její otec. Potom zavraždila obě své děti, které měla s Iasonem.

Král Oidipus
Když je král Oidipus nařčen z otcovraždy, začne pátrat po pravdě. Oidipus se dozvídá, že krále Laia nezavraždili lupič, ale on sám, když se kdysi setkal v horách s neznámým cizincem a v hádce ho zabil. Zdrcený Oidius zjišťuje, že toho koho pokládal za svého otce je jeho vychovatel a že aniž to věděl zavraždil vlastního otce a navíc se stal manželem své matky. Jeho matka spáchá sebevraždu, on si vypíchne oči a odchází do vyhnanství

Renesance

Giovanni Boccaccio (1313-1375)
Dekameron
sbírka 100 novel s rámcovou kompozicí, kterou tvoří příběh deseti mladých lidí (7 žen a tři muži), kteří si po deset dnů na venkově za Florencií (snažili se utéct před morem) vyprávějí příběhy
novely obsahují příběhy o ušlechtilých věcech, ale i o podvodech, mají rozmanité náměty, z nichž převažují milostné

Francois Violin (1431-po roce 1463),
Malý testament
obsahuje satirické básně, které jsou rozloučením s přáteli
kritika soudobé společnosti

Velký testament
závěť
rozmýšlí o pomíjivosti a bídě života
vyjadřuje strach ze smrti
zamýšlí se nad svými hříchy a omlouvá je chudobou a osudem
jedná se o baladu

Miquel de Cervantes Saavedra (1547 – 1616)
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Macha
hlavní hrdinou je šlechtic, který je poblázněný rytířskými knihami a vydává se na pouť za vysněnou princeznou Dulcineou (dívka ze sousední vesnice, prostá selka). Cestou ho potkává přízemní sluha Sancho Panzo, který jediný neztrácí smysl pro realitu. Ze svých výprav se Don Quijote vrací zesměšněn a zbit (boj s větrnými mlýny pokládanými za obry, boj proti stádu ovcí pokládanými za nepřátelské vojsko apod.)

William Shakespeare (1564-1616)
Hamlet, král dánský
Hamletův otec, dánský král zemřel za podezřelých okolností. Vše nasvědčuje tomu, že byl zavražděn svým bratrem Claudiem, který se pak oženil s jeho ženou. Hamletovi se jednou v noci zjeví otcův duch a poví mu pravdu. Hamlet se poté snaží pomstít otcovu smrt, ale aby nebyl podezřelý, předstírá šílenství. Posléze uspořádá divadelní představení, kde zinscenuje otcovu smrt. Nový král na to přijde a posílá Hamleta do Anglie. Při návratu z cesty jeho mečem náhodně zemře otec Hamletovy milé Ofélie . Ta se z toho pomate a utopí. Oféliin bratr Loertes vyzve Hamleta na souboj. Král využije této příležitosti a potře Laertův meč jeden. Když Hamlet zjistí zradu, vytrhne Laertovi otrávený meč a probodne jím Laerta i krále. Současně umírá i královna, když se napila z číše otráveného vína, připraveného pro Hamleta. Nakonec umírá i Hamlet, který byl zraněn ze začátku souboje.

Národní obrození

Božena Němcová (1820 – 1862)
Babička (1853 – po smrti jejího milovaného synka Hynka)
Základní dějovou osnovu Babičky tvoří dvě pásma.První z nich ukazuje život na Starém bělidle s příjezdem babičky a popisem jejího všedního dne. Pak se objevují vedle členů Proškovy rodiny další lidé: mlynář, rýzburský myslivec, panský strážník Mojžíš, bába kořenářka, bláznivá Viktora, paní kněžna atd. Druhé pásmo, které pozvolna navazuje na první, popisuje přírodní dění během ročních období a ukazuje život v jednotlivých fázích roku.

Divá Bára
Divá Bára se narodila za bouře, matka zemřela při porodu. Lidé ji neměli rádi, protože byla jiná. Byla silná, prala se s chlapci a ochraňovala jednoho z nich. Nebála se ničeho, nedbala na pověry. Bára měla přítelkyni. Ta měla úplně jinou povahu. Báru měl rád i pan farář. Bářinu přítelkyni chtěli rodiče vdát za bohatého starého pána. Ona však milovala jiného. Bára šla jednou za maminkou myslivce pro koření a přenocovala tam. Uviděl ji myslivec a zamiloval se do ní. Viděli se ještě na tancovačce, kde si ji vyvolil za tanečnici. Všechny na ni žárlily. Bára vymyslela plán, jak postrašit nápadníka své přítelkyně. Ten se polekal a upustil od sňatku. Lidé pronásledovali strašidlo a když zjistili, že je to Bára, zavřeli ji do márnice. Ta začala hořet a vysvobodil ji myslivec a odešli spolu.

Karla
Karla a její přítelkyně Hanička vyrůstaly vedle sebe, měly se rády, ale jak vyrůstaly, začaly se sobě odcizovat, protože Haničce se zdálo, že je Karla divná a že ji k ní něco přitahuje. Také jí přišlo divné, že ji nikdy neviděla nahou. Když se začal o ni někdo ucházet, Karla tomu nebyla ráda. Když chtěl dát někdo Haničce polibek, dupla mu Karla na nohu. Když přijeli verbovat na vojnu, oblékla se Karla do vojenského a nechala se odvést.
Matka vydávala Karla za dívku, protože chtěla zabránit tomu, aby šel na vojnu a jako jeho otec padl.

Karel Hynek Mácha
Márinka
Při procházce v Kanálské zahradě mu předá slepý hudebník – žebrák – dopis, v němž ho žádá dívka, která zná jeho dílo, aby za ní přišel. Mácha Márinku navštíví v jejím bytě na Františku, je okouzlen její krásou, jemností, něžností, jejím vřelým vztahem k otci, obdivuje její hru na klavír, ale je otřesen prostředím, v němž žije, hrubou macechou, rozpadajícím se bytem a hlučným prostředím ulice. Mácha se musí s Márinkou rozloučit, protože jede navštívit nemocného přítele. Márinka je velice smutná, protože cítí, že už se nikdy neuvidí. A tak jejich první polibek byl i polibkem posledním. Po nějaké době přijíždí zpět do Prahy a jeho první cesta vede za Márinkou, ale účastní se jen jejího chudého pohřbu.

Máj
I. zpěv
V pozdní noci je dívka Jarmila na břehu jezera a vzpomíná na svého milého Viléma. Tu ke břehu připlouvá člun. Jarmila si myslí, že k ní připlouvá její milý. Je to však jeho přítel. Ten jí řekne, že Vilém zabil svého otce a bude za to popraven. Dívka je nešťastná a utopí se v jezeře. Měsíc máj, který je chystaný pro lásku, krásná májová příroda, je protikladem k nešťastné lásce člověka.

II. zpěv
Vilém je ve vězení, přemýšlí, klade si otázku, kdo je vinen jeho osudem. Je to společnost, která ho vyhnala ze svého středu. Bolí ho především vědomí, že je mladý a musí ne svou vinou zemřít. Děsí se představy, že po smrti není nic, že je tam prázdno.

I. Intermezzo
Sbor duchů a přírodních živlů se připravuje na přijetí strašného lesů pána.

III. zpěv
Májový den se rozednívá, příroda žije krásou slunného dne a tuto atmosféru kalí příprava Vilémovy popravy. Lidé se sbíhají na popraviště, aby viděli konec strašlivého lesů pána. Vilém se loučí s přírodou a vyznává se ze svého vztahu k ní, přimyká se k zemi, která mu byla kolébkou a bude mu hrobem.
Vilém byl sťat mečem a potom vpleten do kola. V závěru zpěvu Mácha zvláštními básnickými obraty metaforami ukazuje tragiku zemřelého krásného dětinského času: Zbortěné harfy tón, ztrhané struny zvuk, umřelé hvězdy nit, mrtvé milenky cit.

II. Intermezzo
Vše šeptá: „Vůdce zhynul, pán náš zhynul.“

IV. zpěv
Básník se vrací po letech na místo Vilémovy popravy. Lebka Vilémova na něj působí depresivně. Ještě větší bolest mu však působí vědomí, že i jeho život je podobný zbortěnému harfy tónu, protože stejně jako Vilém nemohl vyplnit sny svého dětinského věku. Svůj osud vystihuje tímto básnickým kontrastem: „Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal“. Básník svůj osud ztotožňuje s osudem Viléma a Jarmily a dokládá to posledním veršem: „Je pozdní večer – první máj – večerní máj – je lásky čas, hrdliččin zve ku lásce hlas: „Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!“

Realismus ve světové literatuře

Alexandr Sergejevič Puškin (1799 – 1837)
Evžen Oněgin
Evžen Oněgin je šlechtic, který má vše, ale nemá smysl života, proto volný čas tráví ve společnosti. Zdědí po strýci sídlo na venkově, kam odjíždí. Seznámí se zde s básníkem Lenským, jež ho dovede do jedné místní významné rodiny. Mají tam 2 dcery – Taťánu a Olgu. Taťána se do Oněgina zamiluje a píše mu dopis. Na schůzce jí však Evžen odmítá. Později se odehrává ples. Oněgin se nudí a začne koketovat s Olgou. Lenský, který ji miluje, ho vyzve na souboj a je zabit. Oněginovi je to líto – odjíždí, cestuje po Evropě. Do Ruska se vrací po 8 letech. Navštíví velký ples v Petrohradě. Na ples vchází krásná dáma, v níž poznává Taťánu – provdanou za vysokého úředníka.Oněgin se do ní zamiluje vášnivou láskou, teď ho však odmítá pro změnu ona. Má ho sice ještě ráda, ale je vdaná. Evžen Oněgin zůstává opět sám.

Kapitánská dcerka
Petr Andrejevič Griněv, 17 letý chlapec, který se dle otcova přání vydal do Orenburku sloužit u armády. Vstoupil do služby u posádky velitele Bělogorské pevnosti – Ivana Kuzniče Mironova. Byl pozván do kapitánovy rodiny na večeři, kde se seznámil s jeho dcerou. Máša se mu zpočátku nelíbila, ale brzy ji začal mít rád. Napsal jí básničku, kterou dal ohodnotit jednomu důstojníkovi z pevnosti Švabrinovi. Švabrin se kdysi také o Mášu ucházel. ale byl odmítnut, proto básničku pohaněl. Petr svedl se Švabrinem souboj, ve kterém byl zraněn a připoután několik dní na lůžko. Brzy po jeho uzdravení napadl pevnost donský kozák Jameljan Pugačev. Pevnost dobyl, část posádky – včetně velitele a jeho manželky povraždil. Velitelem Bělogorské pevnosti se stal Švabrin, jež se s Pugačevem spojil. Využívaje své vysoké postavení nutil Mášu, aby se za něj provdala. Petr ji s Pugačevovou pomocí osvobodí a odváží ji k sobě domů. Pugačev je stíhán, proto Petr pošle Mášu napřed a zapojí se do jeho pronásledování. Když je Pugačev chycen, obžalovali Petra ze spolupráce s ním a uvěznili. Po osvobození je přítomen Pugačevově popravě.

Charles Dickens (1812 – 1870)
David Copperfield, Oliver Twist, Malá Doritka
osud dětí, které musejí projít těžkým životem bez rodiny, pojato autobiograficky.

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910)
Dětství, Chlapectví, Junoštví
tří dílný autobiografický román, který popisuje průběh autorova života od doby, kdy mu zemřela matka, přes výchovu francouzskými a německými učiteli, až po jeho studium na vysoké škole

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 – 1881)
Zločin a trest
Hrdina románu Raskolnikov se rozhodne zavraždit stařenu, jejíž život „nemá pro nikoho cenu“. Ani pro vraždě nepřestává věřit ve svou teorii o právu silných jedinců překračovat morální zákony a dopouštět se třeba i zločinu. Teprve Sonina láska jej pohne k pokání.

Bratři Karamazovi
Starý Karamazov je člověk pochybných mravních hodnot a také opilec. Nejstarší Dmitrij se mu hodně podobá, ale ještě se před ním neuzavřela možnost nápravy. Ivan představuje typ přemýšlivého člověka, který dospívá ve svém suchém racionalismu k odmítnutí tradičního náboženství a boží existence. Nejmladší Aljoša hledá zoufale víru, která by jej zachránila před mravním úpadkem. Smerďakov, sveden Ivanovými názory, že Bůh není, a že je tudíž všechno dovoleno, zabije Starého Karamazova a je dohnán výčitkami svědomí k sebevraždě.

Mark Twain
Dobrodružství Toma Sawyera, Dobrodružství Huckeberryho Finna
zachytil zde své zážitky z dětství
kritizoval maloměstský život, využil zde hovorový jazyk

Česká literatura minulého století

Karolina Světlá (1830 – 1899)
První Češka
hlavní hrdinka se vzepřela rodnému prostředí, zejména matce, která omezuje její vzdělání a nakonec ji pošle na venkov. Zde si mladá Jitka zásluhou čeledína Vojtěcha, vášnivého čtenáře bible a bratrských knih, uvědomí své poslání ženy. Jitka se stává národně uvědomělou a vdává se za bohatého pražského měšťana. Později ji osud zase přivede k Vojtíškovi, za kterého se vdá. Závěrem povídky oba Jitčini synové při revolučních událostech v roce 1848 bojují na barikádách

Alois Jirásek (1851 – 1930)
F. L. Věk
Nejmladším synem kupce Věka byl hodný a hezký František. Měl velmi rád hudbu a vynikal výborným hlasem. Díky němu se dostal na doporučení svého kmotra Havránka do benediktinského kláštera ke studiu a zpěvu ve sboru. Tam získává přítele, pátera Matyáše, který se stává knihovníkem a umožní mu navštěvovat klášterní knihovnu. Nachází tam i knihy označené: “ Hibri prohibiti “ ( kacířské ) a mezi nimi i Bibli Kralickou, která dříve patřila sousedovi Žalmanovi. Když císař Josef zrušil klášter i knihovnu, zakoupí všechny knihy za hodnotu papíru. František vrací Žalmanovi bibli a ten se stává jeho přítelem. Po skončení středoškolských studií, které si hradí penězi, které získal za prodej knih, se dal František zapsat na filosofii a seznamuje se s hereckou rodinou Butteaových, kde dává němé dceři Paule kondice ve hře na housle. Poznává i její sestry Lotty a Betty. Obě působí v divadle, kde se František seznamuje s vlastencem Václavem Thámem. František se zamiluje do Pauly, ale ta má ráda Václava a stává se jeho manželkou. Díky lásce k českému jazyku a české historii se František seznamuje s uznávaným matematikem, vlastencem páterem Vydrou a jeho spolužákem Hněvkovským. Věk vypomáhá v Mozartově premiéře opery “ Don Giovanni „, která se stala velmi významnou kulturní událostí. Otec se dozví, že František účinkuje v divadle a odjíždí z Dobrušky do Prahy. S Františkem se pohádá. Ten stále vzpomíná na svou milovanou matku. Dozvídá se o Paulině lásce k Thámovi a dostává zprávu o matčině nemoci. Odjíždí z Prahy a vrací se do Dobrušky. S jeho příjezdem se matka uzdravuje a odpouští mu. Otec si přeje, aby se František stal obchodníkem, ale František chce do Prahy. Na jedné obchodní cestě se setkává s Paulou, které se narodil syn a při porodu se jí vrátil hlas. Thám mu vypráví o trampotách, které zažili a radí mu, aby zůstal v Dobrušce a nejezdil nikam.

V druhém díle se opět vracíme do Prahy. Tam se seznamujeme s vlastenci okolo Krameriovy expedice, jimiž jsou páter Vrba, Šedivý i sám Kramerius. Páter Vrba vyjíždí každé jaro na venkov, aby prodával Krameriovy knihy a časopisy, čímž podporoval vlastenectví. Do děje se dostává příběh chudé vdovy Terezie Mattennové. Když přichází do Prahy, je to obyčejná česká dívka, která se ve společnosti svých přátel velmi změnila. Za svůj mateřský jazyk se stydí a mluví pouze německy. Po smrti svého strýce utíká s italským hercem. Také v Dobrušce se mnoho změnilo. Starý Věk zemřel a František se stal obchodníkem. Stal se z něj velmi obratný obchodník a dobrý kupec. Všude si ho vážili. Odjíždí za obchodem do Prahy a
tam se setkává s bývalými přáteli. Seznamuje se s páterem Vrbou a ostatními vlastenci. Setkává se i s Betty Butteaovou, která by si Františka ráda přivlastnila jen a jen pro sebe. Ne proto, že by po něm tolik toužila, ale líbí se jí jeho majetek. Ten ji však odhalí, a s ní i s rodinou Butteaových se rozchází. František se vrací domů a zanedlouho se zamiluje do krásné vlastenky Márynky Smíškové, V Praze se mezitím chystá velká událost. Má být za českého krále korunován Leopold II. I z Dobrušky, jako z mnoha jiných měst vyjíždí vlastenci ku Praze. Samozřejmě i František a Márynka. Při plese jí vyzná lásku a po návratu do Dobrušky si ji bere za manželku.

Filosofská historie
Povídka nás zavádí do typického litomyšlského studentského „kvartýru“ slečny Elis, staré pany, živící se přijímáním studentů na byt. Žije tu pohromadě několik,, filosofů‘‘ studentů, a každý je jiný: Vavřena je nejvážnější, Hanák a Frybort jsou nejvíce bezstarostní, chudák Špína nejsmutnější a konečně „dříč“ Zelenka nejprotivnější.
Vavřena chodí s vlastenkou Lenkou (proti mysli jejích pěstounů), Frybort miluje prostou Márinku domácích (což je i tajná láska Špíny).
Snaha studentů „filosofů“ je uskutečnit tradiční studentskou zábavu, Majáles, i přes přísný zákaz vedení školy
1.května se majáles konal za účasti všech studentů a filosofů (mimo Zelenky), ale za velkého odporu poněmčených obyvatel Litomyšle, konzervativců—paní Rollerové a pana aktuára Roubínka – pěstouna Lenky
Po prázdninách se studenti rozešli a Špína odešel do kláštera.Na jaře roku 1848 vytvořili studenti studentskou legii a vydali se tajně do Prahy, kde bojovali na barikádách.Setkali se zde se Špínou, který později padl. Po porážce revoluce studenti z Prahy utekli. Po návratu si Frybort vzal Márinku a Vavřena, poté co se stal lékařem, se oženil s Lenkou.

Karel Poláček (1892 – 1944)
Bylo nás pět
autor zde zachycuje svět maloměsta očima dětí

Fráňa Šrámek (1877- 1952)
Rány, růže
antimilitaristické téma
verše z doby konce 1. republiky a okupace
odpor k fašismu
byla vydána po druhé světové válce

Stříbrný vítr
dospívající Jan Ratkin, omezovaný rodinným prostředím maloměsta, školou i rodinou, rozbíjí skutečná i domnělá pouta zabraňující rozletu mladého člověka. Konflikty tak lze překonat pouze díky hlasu „stříbrného větru“, který je symbolem věčného mládí a naděje.
román, který vyjadřuje protest proti všemu, co omezuje volný životní rozlet (anarchistické názory)

Jiří Wolker(1900-1924)
Balada o snu
Příběh mladého dělníka, který v noci sní o spravedlivé společnosti a o dostatku pro všechny lidi, po probuzení však vidí jen bídu. Jeho dívka mu vypráví, že ji také trápil sen o tom, že má svého milého a snu se zbavila teprve, když si chlapce opravdu našla, radí mu vlastně, že sen ho přestane trápit teprve tehdy, když ho uskuteční, je to vlastně přímá výzva dělníkům, aby bojovali za lepší svět.

Obraz války

Raman Rolland (Rómen Raland) (1866 – 1944)
Petr a Lucie
děj no­vely se odehrává od středy 30.ledna do Velkého pátku (březen) 1918, v prostředí Paříže. Petr je syn soudce a je student, má 18 let, jeho bratr Filip je dobrovolně ve válce. Petr má nastoupit také na frontu. Lucie je nedos­tudovaná výtvarnice, živý se kopírováním obrázků, žije s matkou, která pra­cuje v továrně. Dva měsíce čisté lásky jsou v jediném okamžiku přervány tragickou smrtí obou milenců, kteří umírají v sutinách pařížského chrámu Román při náletu na Paříž. Závěr novel lze shrnout do motta „i když nelze čelit smrti je možné ji pokořit“

Erich Maria Remarque (1898 – 1970)
Na západní frontě klid
za toto dílo získal velký obdiv
podle autorových slov není „ani obviněných ani zpovědi“
dílo bylo pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou i když unikla jejím granátům
psáno v „ich-formě“. (děj vypráví sám hlavní hrdina v 1. osobě jednotného čísla)
Pavel Bäumer se dostává na bojiště s celou svou třídou, prochází celým výcvikovým táborem. Po příchodu na frontu se spřátelí se starším vojákem Katczinským, který mu podává skutečnosti. Postup­ ně umírají všichni jeho přátelé i on končí svůj život smrtí. V posledních dnech války, kdy z bojiště přišlo hlášení: “Na západní frontě klid”.

Nebe nezná vyvolených
příběh o dívce, která ačkoli má tuberkulózu a zákonitě musí zemřít, se zamiluje do automobilového závodníka, který ale zahyne při autonehodě
dívka poté také umírá.

Jaroslav Hašek (1883 – 1923)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
má 4 díly
díl I. V zázemí
díl II. Na frontě
díl III. Slavný výprask,
díl IV. Pokračování slavného výprasku
autorovo vrcholné dílo
bylo přeloženo do mnoha jazyků
Hašek zesměšňuje rakouský vojenský režim
zachytil zde surovost a nesmyslnost války
realistické přesvědčivosti dosahuje ironií, parodií, jazykem. Román je satiricko-groteskním spodobněním války
používá k tomu lidovou češtinu, doplněnou vulgárními výrazy
několikrát zfilmován (Saša Rašilov, Rudolf Hrušínský), zdramatizován (E.F.Burian, Bertolt Brecht).
poslední díl dokončil až Karel Vaňek, ale přesně nevystihl Haškův záměr

Obsah:
I.díl začíná dialogem Švejka s posluhovačkou paní Millerovou, těsně po sa­rajevském atentátu a pokračuje Švejkovými příhodami před odvodní komisí v blázinci, ve vojenské nemocnici, ve vězení, ve službách feldkuráta Katze a nadporučíka Lukáše. V následujících dílech je uvedena Švejkova budějovická anabáze: výměna ná­zorů s poručíkem Dubem, ruské zajetí a návrat k marškumpanii. O Švejkovi nevíme, zda je to prostomyslný dobrák, úředně uznaný blb, ulej­vák, vychytralý filuta nebo moudrý blázen. K hlavním rysům Švejkova cha­rakteru patří aktivita v jednání i v řeči. Švejka nic nevyvede z míry, v každé situaci je klidný, má poslední slovo. Do puntíku plní všechny roz­kazy (často nesmyslné) a přivádí tak své nadřízené k šílenství. V jazyku Švejka převládá obecná čeština, komicky působí knižní obraty, zkomolená němčina, často ve svém vypravování odbočuje – asociace. Ke Švejkovým spo­jencům patří řada lidových postav – hostinský Palivec. Do protikladu pos­tavil Hašek představitelé vládnoucí moci, vysmívá se jejich slabostem (hra v karty, pití) jejich krutosti, vulgárnosti: poručík Dub, nadporučík Lu­káš, feldkurát Katz.

Člověk proti zkáze

Radek John (1954)
Memento
zachycuje 10 let života Michala Otavy, bývalého studenta gymnázia a jeho marné úsilí zbavit se drogové závislosti
zachytil zde proces rozkladu osobnosti, prostředí narkomanů
Obsah:
Knížka vypráví o životě v pražském podsvětí, zhruba v osmdesátých letech. Michal Otava je hlavním hrdinou celého příběhu. Studoval střední školu, měl nadbytek volného času a velmi se nudil.Na jedné diskotéce se setkal s partou, která mu nabídla drogy. Přidal se k nim a experimentoval s mnoha jinými opiáty. Seznámil se s Evou, se kterou začal chodit. Pak to s ním začalo jít z kopce. Odešel ze školy a musel na vojnu. Tam se k drogám dlouho nedostal a zdálo se, že s nimi přestal. Náhoda mu přihrála poškozenou krabici plnou morfia. Schoval si ji a po návratu domů se sejde s Evou a partou. Znovu začne fetovat, Několikrát se octne i v nemocnici, kde ho lékaři přemlouvali, aby se nechal léčit. Michal si nic nepřipouštěl a pokračoval. Jeho stav se však rychle zhoršoval. Žil s Evou v prázdném bytě a prožil tam mnoho abstinenčních záchvatů. Aby si sehnali drogy páchají trestnou činnost. Michal je dopaden a poslán na povinné léčení.
Po návratu z léčebny ho matka ráno našla na podlaze v bytě v bezvědomí.. V pokoji jsou stopy přítomnosti mnoha lidí a najde se i souprava na výrobu LSD. V nemocnici zjistili že má

Kai Hermann (1938), Horst Riedl (1941)
My děti ze stanice zoo
s Christiane F., které bylo tehdy 15 let, se potkali autoři knihy v roce 1978 v Berlíně, kde vypovídala jako svědkyně při jednom procesu
domluvili se s ní na rozhovoru, který měl pomoci při sběru materiálu o situaci mladistvých. Vyhradili si na rozhovor dvě hodiny, z těchto dvou hodin byly nakonec dva měsíce
z magnetofonových záznamů rozhovorů vznikla kniha
Christiane měla na této knize zájem, protože stejně jako všichni narkomani si přála, aby už konečně bylo prolomeno mlčení o drogové závislosti dospívajících
všichni členové narkomanské party , kteří dosud žijí, tuto knihu podpořili.
Obsah:
Christianina rodina se přestěhovala do Berlína, kde rodiče koupili velký byt a chtěli si zařídit seznamovací kancelář. Na sídlišti, kde bydleli, nebylo kde si hrát. Do školy chodila Christiane ráda, byla nadprůměrně inteligentní. Doma měla hodně zvířat, o které se starala. Její otec v Berlíně nesehnal práci, byl nervózní, pil a Christiane se sestrou bil. Matka se nakonec s otcem rozvedla a našla si nového přítele Klause. Klaus byl spokojený, když děti zůstávaly co nejdéle venku a nebyly doma. Sestra utekla k otci. Klaus přikázal všechna zvířata dát z domu. Christiane si připadala hodně osamělá. Ve škole si našla kamarádku Kessi. Ta naučila Christiane chodit za školu a také Christiane v jejích dvanácti letech seznámila s hašišem. Ve třinácti navštěvovala diskotéky (tehdy největší diskotéku v Evropě SOUDN), seznámila se s heroinem. Její rodinou se stala parta. Cítila sice, že mezi tuto partu nepatří, že to není její svět. Chtěla se matce svěřit, ale nešlo to. Stala se drogově závislou. Přes den chodila do školy, odpoledne spolu s přáteli narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka dva roky netušila o jejím dvojím životě. Ve škole přestávala prospívat. Její první kluk Atze umírá na předávkování drogou. Zanechává dopis, kde před drogami své vrstevníky varuje. Nejbližší kamarádka Christiane Babsi také již ve čtrnácti letech umírá, stává se tehdy nejmladší obětí heroinu v Berlíně. Christiane se snaží několikrát o detoxikace a odvykání. Nikdy se jí to však nepodaří.
Její další láska Detlef se po odpykání trestu už nedotkl heroinu, a dokonce přestal i kouřit. Také Kuřátko, Frank, kterého Christiane považovala za „odepsaného heráka“, žije dnes bez drog a živí se jako taxikář. I Stella, kamarádka Babsi, se vzdala heroinu, ale vyměnila ho za alkohol
Závěr:
Christiane měla zdánlivě nejsnadnější cestu do světa bez drog. Když vyšla tato kniha, stala se rázem slavnou. Její noví známí, novináři Horst Rieck a Kai Hermann, jí pomohli sehnat učební místo v knihkupectví blízko Hamburku. Půl roku před závěrečnými zkouškami ale Christiane, jako už mnohokrát ve svém životě, nevydržela a ze školy utekla. Peníze, které dostala v den své plnoletosti za svou knihu, paradoxně způsobily, že se své závislosti na drogách nedokázala zbavit. Už si nemusela vydělávat jako zlodějka nebo prostitutka, mohla mít heroinu kolik chtěla. Dnes žije sama, navštěvuje matku a sestru. Většinu času prosedí před televizí a sní o životě, který neumí žít.

Obraz druhé světové války
Anne Franková
amsterdamská židovská dívka
v roce 1942 v den svých 13. narozeninách si začala psát denník, který psala až do svého zatčení, a následné deportace do koncentračního tábora v Bergen-Belsenu v roce 1944
z tábora se už nevrátila, zemřela pravděpodobně na tyfus v roce 1945
její deník vydal její otec poprvé v roce 1947
psaní deníku bylo pro ní východiskem ze složité životní situace, do níž se dostala v okamžiku, kdy byla nucena spolu s rodiči, setrou a několika dalšími cizími lidmi, s nimiž si jen velmi málo rozuměla, ukrýt se v zadním traktu jednoho domu před krutou realitou transportů Židů do koncentračních táborů. Svůj denník psala v období dospívání, vymýšlí si zde fiktivní přítelkyni Kitty a adresuje jí své zápisky, v nichž podává věcný záznam o životě a chování několika rozdílných lidí v těchto externích podmínkách.

Jan Drda (1915 – 1970)
Němá barikáda.
Jako jeden z mála zachytil období okupace a Pražského povstání ve sbírce
v jedenácti povídkách (Včelař, Hlídač dynamitu, …) oslavuje hrdinské činy neznámých prostých lidí
Vyšší princip
hlavní postavou je druhořadý profesor pro žáky spíš komický, který stále moralizuje, čímž si vyslouží přezdívku „Vyšší princip“
tři studenti jsou zde zastřeleni kvůli souhlasu s atentátem na Heydricha
byla zfilmována Jiřím Krejčíkem

Jan Otčenášek (1927 – 1979)
Romeo, Julie a tma
novela,která se odehrává se za okupace
název je symbolický, Romeo a Julie charakterizují tragickou lásku a tma fašismus (rasismus), námětem je milostný příběh Pavla a židovky Ester
Pavel najde Ester a ukryje ji
obyvatelé domu ji objeví, a protože gestapo hledá atentátníky na Heydricha, chtějí jí udat, Ester uteče a je zastřelena

Česká literatura po roc 1968

Milan Kundera (1929)
Život je jinde
vysmívá se tzv. lyrickému věku – pocitu nadšení ml. člověka, který se dokáže oddat jakékoliv ideologii – hl. hrdina lyr. věku je blbeček)
hl. hrdina Jaromil si myslí, že je geniální básník, ale nijak se nevyvíjí, mění se jen jeho poezie, tak jak si to žádá doba, aby zůstal oficiálně uznávaný
umírá, aniž si uvědomí chyby

Arnošt Lustig (1926)
Kamarádi
jedná se o navrácení do doby protektorátní
zachycuje příběhy několika předčasně dozrávajících chlapců

Miroslav Švandrlík (1932)
Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky
autor zde s dosud nevídanou a odvážnou humornou nadsázkou líčí absurdity v Československé lidovědemokatické armádě, ale jejich prostřednictvím zobrazuje vlastně i absurditu celého socialistického režimu
román byl napsán ve výjimečném období pražského jara a v normalizační době zmizel, stejně jako všechno, co mělo podobné satirické ostří

Michal Viewegh (1962)
Báječná léta pod psa
kriticky zobrazuje totalitní režim
za toto dílo obdržel cenu J. Ortena