Poezie

František Halas-pocházel z dělnické rodiny, díky tomu poznal sociální problémy a byl levicově orientován, vyučil se knihkupcem, ve vlastní tvorbě byl samoukem, jeho literární počátky byly ovlivněny Jiřím Mahenem, od poloviny 30.let
Dokořán-připomíná K.H.Máchu
Ladění-použil dokonalou češtinu, měla význam v době poněmčování
Naše paní Božena Němcová-zachytil ji jako typicky českou, vlasteneckou autorku, připomíná 120.výročí jejího narození (1940)
Torzo naděje-je vrcholem Halasovy tvorby, autor v ní reagoval na rok 1938 a následující okupaci, snažil se povzbudit národní sebevědomí připomínáním slavné české minulosti, velmi často motiv husitství
Mobilizace, V Praze
Zpěv úzkosti-reagoval na Mnichovský diktát, odsuzuje Anglii a Francii, které Hitlerovy odsouhlasili, že může obsadit naše pohraničí
Vladimír Holan-zpočátku psal hlavně filozoficky laděnou lyriku, působila tajemně, abstraktně, byla poměrně obtížně pochopitelná, nerytmická a byla psaná svérázným jazykem (neologismy)
Vanutí, Triumf smrti
Září 1938-
Odpověď Francii-zpracoval Mnichovský diktát, odsuzuje Anglii a Francii, které Hitlerovy odsouhlasili, že může obsadit naše pohraničí
Jiří Orten-byl židovského původu, vlastním jménem Ohrenstein, pod pseudonymem psal hlavně z rasových důvodů, proto byl také vyloučen z konzervatoře, kde studoval, v 1941 tragicky zahynul, když byl poražen německou sanitkou
Čítanka jaro-připomíná Wolkerův vitalismus, píše o krásách světa, ideálech mládí
Další sbírky byly ovlivněny okupací a hlavně jeho vlastní zkušeností s rasovou diskriminací, v tématech začali převažovat pesimistické pocity nespravedlnosti, nesvobody, osamění, zoufalství
Cesta k mrazu, Jeremiášův pláč, Ohnice, Deníky Jiřího Ortena
Elegie-vyšla po jeho smrti