SV. PROKOP – legenda

zakladatel Sázavského kláštera, legenda psána jako kronika, líčí život světce od narození do smrti, zdůrazňován jeho vztah k chudým, posmrtný zázrak vrcholem (Prokop vypudil Němce, kteří po jeho smrti nahradili slovanské mnichy), velmi vlastenecká, autor zřejmě prostý člověk, inspirace – Vrchlický

• Kosmova kronika
1. doba vzniku – počátek 12.století
2. jazyk – latina (pronikání češtiny – glosy např.Svatohořečské, Vídeňské)
3. Kosmas – děkan kapituly svatovítské, diplomat, vzdělanec
4. kronika – líčí české dějiny, nezmiňuje se o slovanské vzdělanosti, 3 části – 1.bájné vyprávění starců, 2.vyprávění očitých svědků, 3.vlastní zážitky
5. obsah, stylistické prostředky – živé vypravování, přímá řeč (dialogy), podrobné charakteristiky, citáty z římských autorů, zábavné historky, líčení bitev – dílo nejen historické, ale i umělecké – zesvětšťování literatury, vlastenecký ráz (česká slova v lat. textu)

• Konrádova práva (základ právní literatury)
• Opatovický homiliář (soubor kázání, sv.Václav, sv.Vojtěch)
• Svatojiřské officium (=velikonoční liturgická slavnost, dramatická tvorba)
homiletika = kazatelství
homiliar = soubor kázání
officium = hrané scénky doprovázející kázání

Písňová tvorba – rozdělení na duchovní a světské
• Hospodine, pomiluj ny (konec 10.stol., 1.česká duchovní píseň, ,staroslověnský původ, fce hymny, prosba o mír a úrodu)
• Svatý Václave (2.čes.duchovní píseň, přelom 12.a13.stol.,světec jako rytíř, později slavnostní, válečná i vlastenecká)
• Buoh všemohúci, Jezu Kriste, ščedrý kněže (staroslověnština)
Duchovní lyrika – Ostrovská píseň (Slovo o světa stvorenie), Kunhutina modlitba (Vítaj králu všemohúci), Spor duše s tělem (materialismus x duše)

demokratizace a laicizace literatury