Renesance
Nicolo Machiavelli – Mandragora- komedie, satira na církev
Miguel de Servantes y Savedra – Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – parodie rytířských románů; svoboda je jedním z největších darů; Sencho Panza – vesničan, sluha Dona Quijota; Rosinanta – Don Quijotův kůň; Dulcinea z Takosa – prostá děvečka; domů se vrací zničený a bez fantazie a brzy po návratu umírá
Pedro Calderon de la Barca – přechod k baroku; Dáma a skřítek, Dům se dvěma vchody se špatně hlídá
William Shakespeare – komedie – vyhrává chytrý nad hloupým; Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky windsorské, Večer tříkrálový
Baroko
Andreas Gryphius (Greif) – ódy, epigramy, komedie; Burleska ze Shakespeara
Klasicismus
Moliére (Jean Baptiste Poquelin) – čerpá a studuje antiku a španělské a italské drama; kritika úlisnosti, pokrytectví, pámbíčkářství, napodobování šlechty měšťanstvem; Tartiffe – kritika postavení žen ve společnosti i rodině; Lakomec – založeno na Plautově komedii „O hrnci“; Harpagon žije jen pro peníze; Chudák manžel, Don Juan – kritika šlechty; Měšťák šlechticem, Zdravý nemocný
Carlo Goldoni – fraškovitá intermeza, komedie, tragikomedie; výstižné charakteristiky postav – Pán Todero Brumla; Jemnostpán markýz, Sluha dvou pánů, Poprask na laguně
Jean de La Fontaine – bajky; kritika vztahů u dvora, pokrytectví, přetvářky, intrik; čerpá z Ezopa; Bajky – 12 knih
