CIVILISMUS

Obraz technických vymožeností, moderního života a světa, oslava všedních věcí a lidské práce.

W. Whitman (1819 – 1892) – USA
Severoamerický básník, průkopník civilismu, publicista, hlasatel demokracie, předchůdce moderní poezie.
V jeho básních dochází k rušení tradičních forem a vytváří se volný verš, opírající se o přirozený spád řeči.Specifické pro jeho básně je polytematičnost širokého proudu myšlenek a představ, hymničnost, tíhnutí k vesmírným výšinám.Pro svou neobvyklost byla jeho tvorba přijímána s obtížemi, zato však inspirovala evropský symbolismus a civilismus (u nás Ot. Březinu a St. K. Neumanna).

Sbírka: Stébla trávy – nový obsah: moderní život, civilizace
– oslava všedních věcí, přírody, lidské práce, družnosti, člověka
– rozmanitost světa a života, jeho protiklady
– snaha vsugerovat představu krásy i radosti  oživit život, dát mu jas akrásu, tematická rozsáhlost, myšlenková hloubka, civilní patos (zvolací věty)  nové pojetí krásy a pravdivosti
– nová forma: rozbití trad. forem básně, nová obraznost: pásmo dojmů a představ  lyrické pásmo, hudba slov, volné členění básně

– prozaizace poezie  volný verš = na rozhraní poezie a prózy (nemá předepsaný počet slabik, přízvuků, nositelem rytmu – intonace)

Émile Verhaeren (1855 – 1916) – Belgie
Obraz průmyslového města i venkova (Flandry).Symbolismus a civilismus  sociální revolta.Obavy o člověka a budoucnost světa.

Sbírka: Chapadlovitá města