Ruchovci a lumírovci

Charakter tvorby Ruchovců a Lumírovců
– 70. a 80. léta – nová generace básníků
Společenské podmínky:
– politicky rozporuplná doba; nejistota v kladné výsledky národního zápasu
– nové literární časopisy
– převaha poezie
– konflikt mladočechů a staročechů
– rozvoj buržoazie a ostatních tříd
– situace po rakousko-uherském vyrovnání

Ruchovci
– nazývají se podle almanachu Ruch (1868)
– na počest ND
– program se v mnohém shoduje s Májovci
– je více zdůrazněna soc. stránka a revoluční. tradice
– kontrast revolučních tradic s politickou krizí
– navazují na domácí literaturu
– mnoho patetických a zvolacích veršů
– Čech, Krásnohorská, Sládek
– tzv. škola národní, v popředí ideje národního obrození, bojové, vřelé vlastenectví, důraz na domácí tradice, otázky národní a sociální, slovanství, historismus, zájem o venkov, dominantní postavení poezie ( lyrika vlastenecká, úvahová, národní)

Svatopluk Čech (1846 – 1908)
-pocházel z rodiny hospodářského úředníka, gymnázium v Praze,
-dramatik, prozaik, fejetonista, novinář, vlastenec, konzervativec se smyslem pro spravedlnost
– místo narození: Ostředek u Benešova; gymnázium; práva
– řídil časopis Květy
– cestoval Rusko,Krym, Itálie
Dílo:
– do almanachu Ruch přispěl básní Husita na Baltu
– spanilé jízdy Husitů

a)poezie
– historické básně:
Adamité – část Husitů vypovězených z Tábora (anarchie)
Žižka – oslava Žižky; Jan z Rokycan mu rozmluvil plán rozbořit Prahu
Roháč na Sióně – hus. hejtman vzdorující na své tvrzi, která je dobyta a on popraven
Dagmar – Přemyslovci na dánském trůně

– alegorické básně:
Slávie – loď plující po Černém moři, její posádku tvoří představitelé slov. národů, posádka se vzbouří, ale Vladimír (Rusko) dovede loď do přístavu, Čech podléhá názorově Rusům, otázky slovanské vzájemnosti
Evropa – loď na rozbouřeném moři = Evropa zmítaná soc. Nepokoji, ohlas na pařížskou komunnu, o lodi na které jsou odváženi revolucionáři a anarchisté, velké množství názorů a pohledů

– básně o českém venkově
Ve stínu lípy – povídky, které si vyprávějí vesničané večer pod lípou, oslava českého kraje, rodné země, 7 veršovaných a smutných příběhů, idylický epos, klidný venkovský život bez rozporů
Lešetínský kovář – národně sociální námět. boj proti germanizaci českého venkova, ostré sociální zaměření, kovář, který odolává tlaku německého kapitálu a cizích obchodníků, spolu se svými stoupenci vyvolává vzpouru – umírá

– veršované satiry
Hanuman – opičí stát, obraz státu opic, který se chce poevropštit, odsoudil kosmopolitní tendence bohaté buržoazie,
Pravda – nejostřejší satira o sestoupení pravdy na zem.

– lyrika (politická, vlastenecká)
Jitřní písně – svornost národa (Hrdina budoucnosti, Buď práci čest, Podzemní hlas), výzva k národnímu sebeuvědomění, boj proti malověrnosti, vliv slavné české minulosti, báseň Dosti nás
Písně otroka – otroci jednou zvítězí, vrchol politické lyriky, obraz otroka – symbol nesvobodného člověka, národa i básníka, alegorické, tři části – přítomnost, minulost, budoucnost

b) próza – satiry – broučkiády, ostrá kritika českého maloměšťáctví, zvláště staročechů, komický hrdina pražský měšťák pan Brouček se ocitl ve snu uprostřed husitské Prahy – prchal z bitvy na Vítkově (zbabělost , slabošství) ,národní lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství, falešné vlastenectví v kontrastu se statečností a odhodláním husitů ( Janek od zvonu)
Výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet Pana Broučka, tentokráte do XV. století
Jestřáb kontra Hrdlička