Jan Kolár (1793 – 1852)
– původem slovák, studoval na gymnáziu a stal se kazatelem na evangelické faře.
– působil na univerzitě ve Vídni, profesorem slovanské archeologie.
– myšlenka slovanství ovlivnila jeho život = myšlenky lidí, kteří se zajímají o slovanské myšlenky a on se zamýšlel nad slovanskou kulturou.
– studoval dějiny a jazykovědu slovanů
– seznámil se s dcerou (Vilhermína) pastora = zamiloval se, její jméno Mína byla postava v jeho knize, byla symbolem krásy, vlastenectvím, lásky.
– jeho 1. báseň
Báseň – má 4 oddíly, kolovali v opisech (bál se že by nevyšly)
– píše ve znělkách
Slavy dcera – 150 znělek do 3 oddílů, oddíly mají jméno podle řek slovanských – Sála, Labe a Dunaj. Má také předzpěv. Celý svůj život s ní pracuje přepracovává a dopisuje.
dopsal 7 oddílů = pokračování Slavy dcery
– názvy oddílů jsou podle řek, ale i podle míst, která jsou důležitá pro slovany. Je sjednocena jedním motivem = putování jednoho básníka po významných místech slovanských , doprovází ho Mílek(bůžek lásky), klade mu různé otázky a sám si na ně odpovídá, je zaujat pro slovany, komentuje to, co cestou potkají a také pomocí kouzel upravuje cestu. A také ho doprovází jeho Mína = idealizovaná milenka a alegorická představa budoucnosti slovanů, je vlastenka, upozorňuje se na lásku.
O literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slovanskými
– říkal, že mezi slovanské jazyky patří – ruština, polština, srbochorvatština, českoslovenština.
