Francouzská próza

Existencionalismus
-vychází ze ztráty jistot, víry v Boha
1) je uznávána jen čistá existence člověka
2) vidí čl. ve světě úplně opuštěného Bohem=osamoceného
3) život je pro člověka břímě(starost) a vysvobození nalezne ve svobodě, kterou však poznává až ve vyhrocených situacích(úzkost, smrt, strach)
4) čl.prožívá úzkost, strach, existenční starosti, tísně, deprese
-vrcholu dosáhl tento směr ve Francii

Albert Camus-francouzský prozaik, dramatik, publicista, filosof
-nositel Nobelovy ceny
-ve svých dílech se zabývá životní nesmyslností, lhostejností; člověk se proti osudu může vzbouřit, může proti němu bojovat

dílo: Mor – román-hodně depresivní dílo
– popisuje chování lidí ve městě(symbolizuje svět)zamořeném morem
– mor (nemoc či nějaký násilný režim)

dílo: Cizinec – novela, vydána v době okupace
2 části: 1.č.: líčení, dějovost(lyrická část)
2.č.: filozofické myšlenky
– detailně líčené fyzické prožitky

Hlavnímu hrdinovi a vypravěči románu Marsaultovi(úředník) zemře matka., necítí žádné city, necítí potřebu se s ní rozloučit. Na pohřbu potkává dívku Marii, do které se zamiluje. Román vrcholí procházkou Masaulta s Marií po pláži(strašné horko, fyzicky vyčerpaný), kde bezdůvodně zabije Araba.
Druhý díl popisuje vyslýchání, život ve vězení a odsouzení k smrti.(necítí vinu ani lítost, čeká na smrt)
Hrdina je ve společnosti cizinec-zůstává osamocen, nevěří v Boha, popírá lidské hodnoty, věří jen v existenci smrti.(představy normálního života, detaily pokoje, bez naděje, víry, přirozených lidských citů)

Jean Paul Sartre – filozof, prozaik, dramtik
– odmítl Nobelovu cenu za literaturu
– zabývá se lidskou existencí a svobodou člověka
– zajímají ho mezní situace v životě člověka
– soda náhod, reakce lidí

dílo: Zeď – zeď je symbolem oddělenosti lidí, nutí je uzavřít se do sebe
– postavy se dostávají do krajních situací(jedině čl.dohnaný do krajní situace projeví svůj charakter)
– povídky-jednotící prostor:uzavřené prostory(cely, sklepy, pokoje..)

Muž odsouzen k smrti, schovával jiného muže, nechce prozradit, kde je. Jen z legrace řekl: „na hřbitově“ On tam skutečně byl-shoda absurdních náhod. Je smířen se smrtí.přehlíží svojí osobnost.

Jean Paul Sartre(filozofické, abstraktní) x Albert Camus(dějové)

Boris Vian – předchůdce amer. beatníků
– kritizuje Sarterův existencionalismus
– spíše parodující autor

– dílo: Pěna dní – proti Sarterovi

Francoie Saganová – zachycuje ve své próze existencialistický smutek, nudu,
– hrdinky představují opojení z tělesnosti a lásky, bezstarostného života, milostných dobrodružství, po jejich vypracování zůstává samota a smutek

Nový román
– nazýván též antirománem, základem je detailní popis, jde proti ději, proti postavě
– děj je subjektivní, není postava, není děj, není časová, příčinná souvislost, nejsou přesné osoby
– co vidíme, popřípadě vnímáme jinými smysly
Alain Robbe-Grillet – dílo: Žárlivost

Marguerite Durasová