Nové umělecké směry ve světové a české literatuře 19. a poč. 20.století
překotný vývoj moderní civilizace= zrychlení život. tempa, životní nejistota
– proměna vztahu člověka a světa
– rozvoj dělnického hnutí = anarchismus, nálady katastrofismu
– kritika soudobé morálky a kultury
– znaky generace:nepřizpůsobivost individuální vzpoura, velká citovost na vnější podněty
– filozofie: Arthur Schopinhauer
Fridrich Nietzsche- antidemokrat. a antihumanistické tendence – Soumrak bohů, Tak pravil
nové umělecké směry: – zrychlená dynamika měla za následek překotné střídání směrů
– finde siecle= konec století- všeobec. pocit krize
Impresionismus = dojem
– snaha zachytit svět tak, jak působí na duši pozorovatele
– zvýšená pozornost pro zvukové, světelné a náladové niance
– důležitá je volba slov, hlásek
– malíři: Manet, Monet, Renoir
Symbolismus =znak
– nepojmenovává skutečnost přímo, ale symboly
– poezie je mnohovýznamová
– svět je pro symbolisty metaforou
Dekadence = úpadek
-vyjadřuje opovržení dobou, banalitu života
– svět je nicotný, klamný
– poezie: únik do oblasti čistého umění
– zachycení abnormalit
– záliba v mystice
– kult smrti, životní mdloby
Edgar Allan Poe
– otec moderních básníků= Prokletý básník- žili bohémským životem
– odmítali společenské konvence
– přinášeli nová témata,překvapivé pohledy na svět
– za svého života nepochopeni
– báseň Havran – „ Už nikdy více“ – smutek je podle Poa zaklad krásy
– ovlivněn nemocí své ženy Virginie
– povídky : Černý kocour a jiné povídky -stali se zakladatelkami detektiv žánru
Filozofické básnické skladby- v této práci objasňuje jak napsal Havrana- cílem byl emociální účinek na čtenáře
– melancholické nálady, symboličnost, tajemství, smutek
Charles Baudelaire
– zakladatel franc. moderní poezie, objevitel A. Poa
– nenáviděl romantický sentiment, ani realistický zjednodušený ohled na svět= vytvářel velmi individuální poezii
– poezie je šokující, otevřená, pro měšťáky nepřípustná
– souzvuk romantismu, realismu, dekadence, symbolismu
– sbírka Květy zla- ve zlu je krása
– inspirace u prostitutek, žebráků
– uměl vsugerovat nálady a dojmy hudbou slov a symboly
– báseň Hudba
Mršina- symbol společnosti
Paul Verlain
– považován za 1. symbolistu
– vztah s Rimbaudem- postřelen- vězení
– Verlain básník snu, mistr impresionismu
– snaha vytvořit určitou atmosféru, melodičnost verše
– sbírky: Saturnské básně
Galantní slavnosti
Moudrost
Romance beze slov
– báseň: Nevermore
Arthur Rimbaud
– celý jeho život byl šíleným honem
– v 19. letech zanechal poezie, spálil všechny své knihy
– celé dílo vytvořil mezi 15.-19. rokem
– verše vyznačují lehkost, neobyčejnou obraznost
– vyjadřují odpor proti měšťákům, náboženství, falešnému vlastenectví
– vyzařují jeho touhu po útěku z civilizace
– užíval volnou asociaci
– pro pojmenování věcí volí všední slova
– soubor básní: Iluminace
– básně: Spáč v úvalu- nesmyslnost války
Opilý koráb- fantastický snový obraz bouřlivé plavby= metafora básníkova života
Samohlásky
Stephane Mallarmé
– nejdůslednější symbolista
– publikoval v almanachu Součastný Parnas
– poezie je nejasná, upřednosňoval hudebnost verše
– poezie byla záležitostí snu = nezáleží na obsahu, ale na dojmu , který vyvolá
– obdivoval Wagnera- Gesamstkunstwerk= spojení hudby, poezie, výtvar. umění
– sbírka: Vrh kostek nikdy nezruší náhodu – básně vytvářejí melodicko- grafické obrazce
Úchylky