15. Generace buřičů

– až do 18 století se společnost úspěšně rozvíjela a to má za následek, že lidé jsou spokojení, ale v 19 století nastává změna
– básníci hledají nové cesty ve způsobu psaní, opouštějí tradiční témata a vyjadřují svůj odpor ke společnosti
– zdůrazňují svobodu jedince
– soustředí se na vnitřní život člověka a subjektivní vnímání světa
– vzniká víc uměleckých směrů vedle sebe , to je takový první průlom tradičními hodnotami
– v důsledku těchto událostí se začíná měnit pohled na člověka a svět v umění

Čeští básničtí buřiči
– vlivem anarchismu což bylo hnutí odmítající válku, civilismus což je oslava techniky a civilizace vitalismu což je oslava života, vzniká zejména op válkách a katastrofách, se vyvíjí odpor ke společnosti, pesimismus, to má za následek nespokojenost a buřičství a vzniká skupina anarchistických buřičů
– jsou to lidé naprosto individuální
– jsou sdruženi kolem časopisu Nový kult, který založil S.K.Neumann
– buřiče spojuje, pesimismus, reakce k současnosti, ale každý z toho hledá jiné východisko

Anarchičtí buřiči
Viktor Dyk
– básník, dramatik, vychází z pocitů skepse, píše satiry, je to největší ironik, zároveň romantik a lyrik, je také právníkem a politikem, v jeho dílech se odráží negace, vzpoury, skeptické nálady
– Síla života
– Marnosti
– Pohádka z naší vesnice
– Okno
– Poslední rok – sbírky
– Krysař – próza
– Zmoudření dona Quijota – drama psané pod vlivem symbolismu

František Kellner
– básník,prozaik, kreslíř, satirik, vedl bohémský život, používá pravidelné verše
– Po nás ať přijde potopa
– Radosti života

Fráňa Šrámek
– básník, prozaik, dramatik, impresionista, studoval gymnázium v písku a v Roudnici n/L, vojenská služba se odráží v jeho dílech, má hluboký vztah k jeho rodnému kraji
– Život a bído, přec tě mám rád
– Modrý a rudý – poezie
– Splav, rány ruže – milostná lyrika
– Tělo – román
– Léto, měsíc nad řekou – dramata

Petr Bezruč
– píše básně realistické i symbolické, impresionistické i sociální, na jeho tvorbu má vliv prostředí, ve kterém vyrůstal, horníci, havíři, jeho přínos do literatury spočívá v prolínání mnoha směrů, dokázal prolnout protiklady, jeho tvorba je velmi obsáhlá
– Slezské písně – jediná básnická sbírka
– Stužkonoska modrá – skladba v níž vzpomíná na mládí

Stanislav Kostka Neumann
– básník, prozaik, publicista, překladatel a politik, vyvíjel se od dekadence přes anarchismus, civilismus ke komunismu, proletářské poezii a stalinským postojům, je redaktorem časopisu Nový kult a Červen, spolupodílí se na budování devětsilu a na vypracování jeho programu
– Jsem apoštol žití
– Satanova sláva
– Mezi námi – sbírky
– Kniha lesů vod a strání – poslední předválečná kniha
– Nové zpěvy – po válce
– Rudé zpěvy – v rámci proletářské poezie
– Bezedný rok
– Zanořená léta – za okupace