1945 – 1948 – vznik literárních skupin

1945 – 1948 – vznik literárních skupin, 1946 sjezd spisovatelů – kterými směry se bude literatura ubírat (politicky angažovaná, apoliticky – hra s jazykem a se slovy) – básníci se dohodli na obou směrech (každý píše, co chce) – únor 1948 politicky angažovaná poezie
– oslavná poezie (Seifert – Přilba hlíny, Holan – Rudoarmejci) – generace starších autorů
– básně napsané za 2. světové války, které nemohly vyjít (Čapek – Básně z koncentračního tábora)
– těsně po válce reagují na to, co by mohlo přijít (Hrubín – Hirošima)
– Skupina 42 – periferie velkoměsta (Kolář, Kainar) – začátek tvorby 1942
– Ohnice – navazuje na Jiřího Ortena – pesimistické ladění (existence, nepříznivé vlivy)
– Surrealisté – Vratislav Effenberger
– skup. Ra – surrealistický podtext (Ludvík Kundera)
– skupina kolem Rudého práva – Ivan Skála – syntetický realismus (něco ze skut. – umělá realita)
– skup. Mladé fronty – dynamoarchismus (trocha futurismu) – budoucnost, změny, rychlý vývoj (F. Listopad)
– meditativní a spirituální poezie – náb., netvoří skupinu (Halas, Reinek, Hora, Rotrekl)

Jiří Kolář – spisovatel i malíř (hlavně koláže-roláž, muchláž …;předmětové kompozice – pro vyvolání estetického zážitku využívá
předmětů), skupina 42
Evidentní básně – působí i na estetické vnímání, obrázky
Křestný list – psáno za okupace, depoetizace, zaujal jím
Roky v dnech, Dny v roce – básnický deník; zachycuje události i jejich reflexe
Básně ticha
Prometheova játra – lidské vlastnosti, žena z konc. – nikdo jí nepomůže, je zraněná – končí tragicky (opakované
utrpení – Prometheus)
Josef Kainar – skupina 42, existencionalismus, vlastenectví, interpunkce jen občas
Příběhy a jiné básně – psáno za okupace, negativní pocity; Epitaf – přeje si, aby po něm něco zbylo (=básně)
Nové mýty – ironie, sarkasmus – Stříhali dohola malého chlapečka = existencionalismus, lhostejnost okolí apod
Český sen – oslavné básně po roce 1948, dělnické bouře u nás, Zaryje – wolkrovská balada
Člověka hořce mám rád – soubor sbírek; společenská kritika; ve světě je sobectví a smutek, reakce na polskou rev.
Lazar a píseň – využití obecné češtiny; život má klady i zápory, Kocourek – i děti mají problémy
Ivan Blatný – snová poezie, skupina 42, nevrátil se z Londýna
Paní Jitřenka – příroda, refrén, motiv války, smrti, reakce na Seiferta
Kamil Bednář – pesimistické, motivy smrti, existence, Ohnice
Jezdci v topolech – život k topolu (naklání se, překonává nepřízeň), válka je pomíjivá z místa, kde se nebojovalo
Josef Hiršal – Bohumila Grogrová – experimentální, oba píší samostatně
Z technologie textu – hra se slovy, části přísloví, různá slova bez významu, význam slov – ne věty
Job-boj – obrácené podoby slov
Nonsens