1948-1955 – procesy – poprava Záviše Kalandry
Ladislav Štoll – vyzdvihuje Wolkra (sociální balady), zatracuje Halase, Seiferta, Horu (depresivní, náročná poezie), socialistický realismus je jediný správný směr (bez možnosti volby), poezie musí být co nejjednodušší, pro všechny – úkol vychovávat
Zdeněk Nejedlý – oslava Babičky (lidový realismus), u Olbrachta pozdvihoval Annu proletářku, ideologie ovládala všechno
Jan Zábrana – paměti Celý život, neviděl komunismus jako dobrý, Gottwald není a nebude dobrým politikem
– vzniká politicky angažovanápoezie
Vítězslav Nezval – poema Stalin – oslavná poezie, Hymna komunistické straně
Zpěv míru – kritika všeho na západ (Amerika)
Konstantin Biebl – sebevražda z depresí
Bez obav – poslední sbírka, zbytky, nejhorší
Jaroslav Seifert – dával najevo protikomunistické názory, ale protože byl natolik silnou osobností, nebyl za ně trestán;
Šel malíř chudě do světa – inspirace osudy Mikoláše Alše
Píseň o Viktorce – osudy BN se prolínají s osudy Viktorky; obě daly lásce všechno, ale přesto trpí
Maminka – vzpomínky jsou sice smutné, ale ne tragické
