Americká próza
projevuje se multikulturnost-vliv emigrace
– útěk evropských intelektuálů do USA, Kanady (poč.r.1948,1868) = obohacení am.lit. o nové kulturní tradice, hodnoty,…
(především rozvoj židovské a afroamerické literatury)
– experimentální styl v amer. lit. je minimalismus
Norman Mailer – ve svých dílech zachycoval obraz války
dílo: Nazí a mrtví – naturalistický obraz 2.světové války
-osobní zážitky a zkušenosti z bojů v Tichomoří
– román o ponižování člověka, o útoku na jeho svobodu, soustředění moci do rukou jednotlivců
-zobrazení krutosti války a chování jednotlivců
Americký sen
Proč jsme ve Vietnamu
Armády noci
Katova píseň
Joseph Heller – americký spisovatel pocházející z rodiny židovského přistěhovalce
– obraz války v literatuře
– působil za 2.svět.vál. jako letec
– kromě tří divadelních her se zaměřuje především románovou tvorbu
– ironický
dílo: Hlava XXII – (paragraf, který neexistuje)
– jeho vrcholné dílo, protiválečný satirický román
– snaží se v něm co nejpřesněji popsat zážitky a pocity z války, tímto přesným obrazem skutečnosti může teprve vyjít najevo absurdita lidského konání(voják může být propuštěn z armády, je-li blázen; pozná-li, že je blázen, je vlastně normální, nemůže tedy být propuštěn z armády)
– psáno ironickým tónem
(netradiční pohled na válku, dá se srovnat s Haškovým románem-černý humor)
– naturalistické scény, prolínání časových rovin, nadsázka, černý humor, absurdita
Odehrává se na malém ostrově, kde má základnu am.armáda.
Konflikt am.armády s am.vojákem
Beat generation
– beat – zbitý, unavený a zároveň blažený
– kultura 60. let
– neuspořádaná revolta bez východiska
– vnitřně různorodé hnutí
– vyjádření negativních pocitů, postojů vůči starší generaci
– výsměch tradičním hodnotám (bohatství, kariéra, rodina) příklon k orientálním filosofiím, hledání vnitřní svobody (výstředně se oblékají) a touha po rozkoši (drogy, rychlá jízda, jazz, tuláctví, sex), dobrovolná chudoba
-co cítí to napíšou, bezprostřední odvážná výpověď, erotická otevřenost, vulgarismy
– slang = snaha šokovat, provokovat
Allen Ginsberg – americký rozporuplný básník
– inspiroval undergroundovou poezii
– vyjadřuje hrůza smutek ze současného světa
dílo: Kvílení – básnická sbírka
– básně, které provázely skandály
– text bez zábran – naturalistické obrazy, vize a sny, autentický prožitek, extáze
Jack Kerouac – americký prozaik, uměl Fr. a Angl.(překládal)
– měl vytvořený vlastní vnitřní svět, spontánní próza – bezprostřední záznam zažitků, pojmů, myšlenek, volný tok slov
– živil se příležitostnými pracemi
– alkohol, drogy
dílo: Na cestě – román
– označován také jako „Reportáž ze silnice“
– stal se „biblí“pro bídnickou generaci
– zachycuje poválečné toulání Amerikou (4 cesty napříč Amerikou)
– myšlenka:jít vlastní cestou, nežít správně, ale spokojeně
– pocit blaženosti bez vazby na minulost
– stavy extáze-podstata bytí
-žijí život darebáků, dealerů, pijí alkohol, kradou auta atd.
Ken Kesey
dílo: Vyhoďme ho z kola ven – „Přelet nad kukaččím hnízdem“
– děj se odehrává v psychiatrické léčebně
– hl.postavy:Mc Murphy, Velká sestra Ratchedová, děj vypráví Indián (předstírá, že je hluchoněmý)
– tělesněním am.řádu, dusící projev individualismu je sestra Ratchedová-nemůže se smířit s tím, že Mc Murphy vrací pacientům alespoň na chvíli svobodu a sebevědomí (symbol beat generation)
William Saroyan – prozaik, dramatik, dramatik (arménského původu)
– zobrazování radosti x smutku
– široký kult. rozhled, humorné, nostalgické romány, pohled humanismu
– podobné jako Fulghum
dílo: Tati, tobě přeskočilo – rozhovory otce se synem- „příběh o všem“
dílo: Tracyho tygr – (ve skutečnosti to není tygr, ale černý panter)
– poetický příběh o chlapci Tracym, který má svého tygra
– konfrontace dvou světů reálný x fantaskní
Tygr-černý panter, láska, sen, touha, radost
Tracy-dobrotivý, dětsky naivní
Philips Roth [ros]
dílo: Portnoyův komplex – 2 generace, generační střet
– syn nevěří v boha a otec se ho snaží přesvědčit o tom, že bůh je
– otec se ho snaží donutit k víře (diktátor) – nikdo nechce ustoupit
není beat generation, ale psycholog. román
William Styron – obraz války v literatuře
– snaží se zkonfrontovat dvě podoby otrokářství: amerického x fašistického
– psychologický román
dílo: Sophiina volba – román – autor se vněm zaměřuje především na psychiku lidí, kteří přežili válku, nepřežili však hrůzy, které v nich toto období zanechalo
– tento román je někdy považován za publicistickou beletrii
Začínající spisovatel Stingo se seznamuje s Polkou Sophií a jejím milencem(schizofrenik). Partneři žijí opravdu naplno, snaží se zapomenout na hrůznou minulost(Sophie byla za války donucena k rozhodnutí, které z dvou svých dětí zachrání – druhé do plynové komory)=celoživotní pocit viny
Nakonec spáchají sebevraždu, neboť s prožitými hrůzani a pocitem trag. provinění nelze žít.
jedinec je 100% zodpovědný za své činy – Jaspers
,,Fašismus dovedl metody moder. otrok. řádu do dokonalé podoby tím, že ho zbavil jakýkoliv rozměrů.“
Robert Fulghum – lidový filosof – přemýšlí o obyčejných věcech
dílo: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
– Fulghum je v knize velmi upřímný a sentimentální
– zabývá se problémy běžného života
– drobné příběhy, zamyšlení, fejetony
– v úvodu autor seznámí čtenáře, o čem bude psát-zápletka – pointa
Robert Fulghum + William Saroyan….úsměvný pohled