Antonín Sova

Antonín Sova – Česká moderna, symbolismus, impresionismus (lyrika – přírodní, intimní), vzdor společnosti, motiv 1.sv.v.
impresionismus – Květy intimních nálad
Ještě jednou se vrátíme – neurčitost, náznakovost; smutek, hořkost, nemožnost realizace svých
představ, přírodní lyrika a přírodní lyrika
Z mého kraje – popisování jihočeské krajiny, melancholické
Soucit a vzdor – výraz revolty a odporu, symbolismus+impresionismus
symbolismus – Zlomená duše – jako intermezzo – Smetanovo kvarteto Z mého života; pocit, že génius je vždy uštván
okolím (dav opouští sál, úspěšně přijatý, autor je zvláště nadšený, II – pocity z hudby, její
rozbor, III – popisuje, jak Smetana ohluchl a jak se s tím vypořádal – duševně silný, IV –
Smetana věnoval život hudbě – odměna hluchoty, zešílel, okolí – v zahraničí uznáván,
doma ne, nezanevřel na lidi, kteří ho nechali v nemoci – není tam výčitka)
Údolí nového království – vidina budoucí společnosti, motiv poutníka, který se z hor snů vrátil na zem, citový nesoulad
lyrika – Zpěvy domova – reakce na 1. světovou válku, jeho vztah k domovu, odpor k válce
Drsná láska – závěr tvorby, smíření se životem
Básníkovo jaro
próza – Pankrác Budecius kantor – historická povídka
Otokar Březina – lyrická a symbolická poezie, preferuje duchovní hodnoty, věří v nadosobní princip, mysticismus, vl. Jménem
Václav Jebavý
Tajemné dálky – pesimistické, hlavní na světě je umění (neměl radostné mládí, Mrtvé mládí, Moje matka)
Svítání na západě – smrt je východiskem k něčemu lepšímu; bolest a utrpení pomohou poznat sama sebe
Větry od pólů – vývoj jedince i lidstva není možný bez lásky a tolerance
Stavitelé chrámu, Ruce – víra v budoucnost, optimistické
Karel Hlaváček – symbolismus a dekadence
Pozdě k ránu – pocit melancholie, zmaru (zvukomalba, odchází noc, ještě není den, jde od přítelkyně, je mu krásně
smutno – zachycení nálad)
Mstivá kantiléna – motivy odboje, i když je boj dopředu prohraný (nizozemští Gézové)
Skotské sonety – optimistické, veselé
Arnošt Procházka – literární kritik a překladatel
Jiří Karásek ze Lvovic – představitel dekadence
pozdější inspirace: Gellner – Machar; Bezruč – Sova, Březina; Nezval – Březina;