Česká literatura 90. let 19. století
zklamání z doby, lidé neměli nové ideály;vyhrocování politické situace-snaha o samostatnost; velký kulturní rozvoj, dosažení světové úrovně
Česká moderna – kritici Krejčí, Šalda, spisovatelé – Machar, Březina, Sova, Mrštík, Šlejhar, politici – Třebický, Pelcl, Soukup, pokrokáři – Kolman a Choc – požadavek svobody slova, odmítají napodobování, diferenciace lit. na beletrii a kritiku – minimálně se věnovali literatuře, maximálně politice
– boj za rovnoprávnost Čechů s Rakušany
– 1895 – Česká moderna – uskupení literárních umělců (nebojí se o svůj jazyk, volné uskupení), požadavek individuality, totéž v politice (politik=hotový člověk – názorově vyhraněný, jasná představa), v literatuře – svoboda slova, názoru, lit. kritika – samostatný vědní obor
– rovnoprávnost češtiny a němčiny – o jazyk se nebojíme – vytvářet díla, umět s ním pracovat
– vystupuje proti hejslovanství a kdedomování (proti vlastenectví – slovní, chtěli činy, ne slova)
