Česká poezie 2. Poloviny 19.století

Císařem v Rakousko-Uhersku František Josef I., skutečná moc v rukou Bacha (bachův absolutismus = útisk kulturního života. 1859 prohraná válka s Itálií-uvolnění poměrů, pak i platná ústava.
U nás dva politické směry : – staročeši (konzervativní, šlechta…)
– mladočeši (radikální, buržoazie…)
kultura: – Umělecká beseda – Hlahol (pěvecký spolek)
– Sokol (1862-Tyrš) – noviny a časopisy (Ruch, Lumír, Květy…)
– vybudování Národního divadla (mladočeši) ; prozatímní divadlo 1868-1881 (Josef Zítek) pak sbírka
národ sobě a postaveno nové, lepší 1883 (M.Aleš-strop; Hynajs, F.Ženíšek-opona…)
– hlavně opery Bedřich Smetana
Bedřich Smetana : · Libuše (hrána na zahájení Národního divadla, při státních svátcích… ; většinu libret
napsala Eliška Krásnohorská a Karel Sabina)
Antonín Dvořák : · Slovanské tance ; cyklus skladeb: · Z nového světa
· opery: Jakobín ; Čert a Káča ; Rusalka…
Zdeněk Fibich : tvůrce melodramatu Poém
Literární život v 60.létech
Májovci
Kromě Babičky (B.Němcová) a Kytice (K.J.Erben) vyšel v roce 1855 Almanach Lada Niola (skupinou autorů klem J.V.Friče, malý umělecký význam, ale vydané česky v době silné cenzury-odrazový můstek).
· Almanach Máj (květen 1858 ; na počest K.H.Máchy)
ze starších autorů: B.Němcová, K.J.Erben, K.Sabina
z mladších autorů: Neruda, Hálek, Heyduk, K.Světlá (tito považováni za „Májovce“)
program: – snaha studovat a reálně zobrazit život
– kladný vztah k cizím literaturám a folklóru
– hlavní hrdina je prostý člověk z lidových vrstev, typické vlastnosti a prostředí

Jan Neruda : 1834-1891 ; žil v Praze na Malé Straně, nedostudoval ani práva ani filosofii, pracoval jako úředník
pak novinář a spisovatel (Národní listy), žil sám, 4nenaplněné lásky (Anna Holinová, Karolína
Světlá, Terezie Macháčková, Anna Tichá)-jeho inspirací ve své době nepochopen a nebyl moc
oblíbený kvůli pesimismu ; psal poezii, prózu, kritické statě a fejetony
Poezie · Hřbitovní kvítí (hodně pesimistická bás. sbírka, složitý popis společenské a politické situace,
ovlivněn problémovým vztahem s Annou Holinovou, smrtí přítele A.Tolmana, časté motivy
smrti, v době vydání nepřijata)
· Knihy veršů ( 3oddíly: – epické – milostné – časové a příležitostné
– epické: sociální balady (Dědova mísa, Před fortnou milosrdných)
– milostné: cykly intimní lyriky, věnováno rodičům a Anně Holinové
– poezie politická a vlastenecká : zamýšlí se nad aktuálními otázkami společenského života
báseň Vším jsem byl rád (1873 ; je to „bilanční báseň“, dodatečně na závěr sbírky, spojuje
obrazy osudu, představa o poslání básníka, svůj život a tvorbu podřizuje národu,
motto:“ousd mi řekl, českým pěvcem buď“, metafora míče)
· Písně kosmické (1878 ; první optimistická básnická sbírka, optimismus způsoben řadou nových
objevů, autor věří v lidský um a schopnosti, touha dostat se do vesmíru)
· Balady a romance (1883, navazuje na Erbena-zpracování lidových námětů a obecně lidské tématiky ;
motto : „volím slovo prosté, chci tu báji vypravovat, z úst jak lidu roste“ ; patrný experiment
(prohození znaků balady a romance) ;
nejznámější básně : Balada o duši K.H.Borovského, Romance o Karlu IV., Romance o jaře 1848)
· Prosté motivy (převažuje intimní a přírodní lyrika, 4 oddíly nazvané podle ročních období, vyjadřuje
vztah změn v přírodě a lidí
– jarní (optimismus, veselí, lidský život se objevuje stejně jako příroda)
– letní (intenzivní vztah k přírodě, naplno prožívaný život)
– podzimní (melancholie, příprava na zimu)
– zimní (motivy stáří a smrti))
· Zpěvy páteční (1896, vydány posmrtně J.Vrchlickým ; 1. a poslední báseň za zpěvů Bílé soboty, mezi
nimi zpěvy Velkého pátku
2části zpěvy Velkého pátku (ukřižování Ježíše = krize Čechů, žalozpěv)
zpěvy Bílé soboty (zmrtvýchvstání Ježíše = naděje na lepší budoucnost))

Vítězslav Hálek : 1835-74 , * v Dolínku u Mělníka, krásné dětství a mládí, nedostudoval filosofii, stejně jako
Neruda a spol se stal žurnalistou ; koncem 50.let se stal nejoblíbenějším básníkem ; žil si dobře
(peníze přes svatbu) a v klidu , od 1861 redaktor Národních listů, také Lumíru a Květů , činný
v umělecké Besedě.
Poezie:
· Večerní písně (1859 ; sbírka ve své době velmi populární (Hálek díky ní nejoblíbenější básník
témata: láska , příroda , postavení básníka ve společnosti… (něco zhudebněno)
forma: jednoduchá zpěvná forma , pravidelný střídavý rým , jednoduchý slovník , zdrobněliny
Neruda této sbírce vytkl jednoduchost, úzkou tématiku a monotonii)
· V přírodě (jen téma přírody a lásky ; podobné předchozí sbírce)
Karolína Světlá : 1830-1899 vl. jménem Johana Rottová ; z Prahy z bohaté německé rodiny , vdala se za svého
učitele , vliv na její tvorbu měla B.Němcová a hojná četba , 1853 navštívila ves Světlá
(Podještědsko) Û pseudonym , platonický vztah s Janem Nerudou ; myšlenka potřeby oběti ve
prospěch nadosobního ideálu, v dílech kritika utlačování žen a výchova dívek
-nepsala poezii, jen prózu
Adolf Heyduk : 1853-1923 ,Nerudův nejlepší přítel,část života v Písku, stoupenec Česko-Slovanské vzájemnosti
· Básně (1859, obsahuje cyklus cikánských melodií, postava cikána podobná Vilémovi (z Máje) – stojí
mimo společnost, ale zároveň žije naprosto volně a svobodně)
· Cimbál a housle (citové vyznání lásky ke Slovensku, písňová forma, něco zhudebněno)
Jakub Arbes : bývá řazen k Májovcům kvůli obdivu k Máchovi a přátelství s Nerudou, publicista
Tvůrce „romaneta“ (=kratší útvar s dobrodružným dějem, vysvětlení původně záhad logicky)