Česká poezie od přelomu 19. a 20. století
protispolečenští buřiči – postoj prezentovali dílem i běžným životem, ovlivněni procesem s omladinou
S. K. Neumann – byl zasažen snad všemi směry
symbolismus a dekadence:Jsem apoštol nového žití – pokládá se za nadřazeného měšťákům
Sen o zástupu zoufajících – satan se stává personifikací radosti ze života
Satanova sláva mezi námi, Apostrofy hrdé a vášnivé
civilismus: Nové zpěvy – Zpěvy drátů a světel, Zpěvy z lomozu – oslava práce a technického pokroku
prol. poezie: Rudé zpěvy, Sonáta horizontálního života
za okupace: Bezedný rok, Zamořená léta
fejetony: S městem za zády
vzpom. Próza: Válečné civilistvo
Kniha lesů, vod a strání – přírodní lyrika, přírodu má člověk obdivovat
Viktor Dyk – Marnosti – pocity beznaděje, rozpor mezi touhou a skutečností, ctí pomoc slabším
Aporta inferi, Síla života
Pohádky z naší vesnice – insp. Hálkem, místo obrazu českého venkova obraz společnosti, ironické, protiměšťácké
Milá sedmi loupežníků – novoromantická balada, motivy odporu proti autoritám, nespoutanosti
Válečná tetralogie – sbírka společenské lyriky, hledá něco, na co se člověk může spolehnout – národ
Lehké a těžké kroky – před válkou a začátek; Anebo, Poslední rok, Okno – báseň Země mluví (země mluví
k národu, matka země mluví sama o sobě, porovnání matky země a syna národa, vše zlé se dá obnovit – jen nedat zemi, Ona zůstane, ale mělo by se bojovat za svou zemi, národ bez země zahyne)
Devátá vlna – sbírka intimní lyriky, rekapitulace svého života
Krysař – novoromantismus
