České země-Baroko

Jan Ámos Komenský (1592 – 1670)
– svým dílem završuje ideály humanismu a představuje ideje doby barokní
– zakladatel pedagogiky, učitel, filosof, poslední biskup Jednoty bratrské, jazykovědec, básník, myslitel
– nejvýznamnější představitel české kultury v 17. stol
– pocházel z rodiny drobného podnikatele => mohl studovat na bratrských školách. Stal se knězem Jednoty Bratrské – působil v Přerově. Po bitvě na Bílé hoře emigroval do Uherska, Polska (Lešno vyhořelo), Švédska, Anglie a Holandska (zde je pohřben v Naardenu, zemřel však v Amsterdamu).
– učil na bratrské škole ve Fulneku
– muž touhy (po dokonalosti lidstva)
– všestranný člověk, měl smůlu (zemřely mu děti, manželky, shořely knihy)
– uctíván

Dílo: 1. spisy filozofické:
– Hlubina bezpečnosti
– Labyrint světa a ráj srdce – hlavní hrdina je Poutník (jmenuje se tak) který putuje Světem. Svět je zobrazen jako velké město rozdělené na jednotlivé části podle stavů kteří tam žijí. Poutník má sebou dva průvodce, Všezvěda Všudybuda a Mámení Mámila. Do města vedou dvě brány, Brána příchodu – narození, a Brána rozchodu – smrt. Město je obehnáno vysokými hradbami za kterými není nic. Uprostřed města stojí na kopci hrad Fortuny (štěstěny), na němž žijí bohatí. Poutník přichází na hrad a všechno vidí jinýma očima, Mámil mu řekl, že ten kdo žije na hradě je šťastný, ale po příchodu vidí, že všichni kdo tam žijí jsou přikováni ke svému bohatství. Poutník hledal ráj štěstí a myslel si že jej najde zde na hradě Fortuny, avšak nenašel jej a proto se rozhodne odejít ze Světa bránou rozchodu. Zde však uslyší hlas Boha který mu říká: ,,Ráj má každý ve svém srdci, pokud do něj pustí Boha“. Poté poutník pochopí, že hledal zbytečně. Poslední věta celé knihy pak zní: ,,Navrať se do ráje (domu) srdce svého a zavři za sebou dveře“.
– autorovi (básníkovi nasazují růžové brýle, ale básník se někdy dívá bokem, prochází městem a vidí i neřesti
-hl. myšlenka: – ve světě je zmatek, klid nachází v srdci a ve víře
– Marnost nad marnost a všechno je marnost
– každý má pracovat nejdřív sám na sobě

2. spisy pedagogické
– Didactica Magna (Didaktika Velká = kniha o teorii vyučování)
– základní pedagogický spis (pedagogika = umění učit) ; Komenský – zakl. pedagogiky
– nebyl spokojen s tehdejším vyučování
– požadavky: – vzdělání má být dopřáno všem (chudým i děvčatům)
– školy by měly být rozděleny – předškolní vzdělání(výchova v rodinách), základní školy, gymnázia, univerzity
– spojení teorie s praxí, umět myslet
– žáci by se měli učit zobecňovat, názorná výuka
– estetická stránka třídy, pomůcek
– cizí jazyky, přírodní, humanitní předměty, výchovy (tělesné,…)
– učitel by měl mít vztah k žáku (vzor žáka)
– zákaz tělesných trestů, induktivní metoda, opakování, systematizovat
– i latinská verze
– Informatorium školy mateřské (výchova dětí předškolního věku v rodině)
– Brána jazyků otevřená – 1. moderní učebnice cizích jazyků Komenský navrhuje vyučovat najednou 4. jazyky (Latinsky, Maďarsky, Anglicky, Francouzsky)
– Orbis Pictus (Svět v obrazech ) – ilustrovaná učebnice, propojení teorie a praxe, názorná výuka v obrazech, tématický slovník
– Poklad jazyka Českého -slovník Latinsko-český,dílo nedokončil v důsledku požáru v Lešně
– Schola Ludus (Škola hrou) – výchova pomocí divadla

3. díla vševědná (pansofické)
– Opera didactica omnia – shrnující dílo, veškeré vědní poznatky, encyklopedie
– Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – smutek nad zánikem jednoty bratrské

„Věřím i já bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedené, vláda věcích tvých k tobě se opět navrátí, ó lide český! „

Adam Michna z Otradovic
– jindřichohradecký varhaník, hudebník, básník, skladatel, skládal melodie
– odpovídá Tereze z Ávily a Janovi z Kříže
– 3 sbírky duchovních písní (lyrika): Loutna česká
Svatoroční muzika
Česká mariánská muzika – Chtíc, aby spal – hodně zdrobnělin, vztah matky k dítěti, přírodní obrazy (svět kolem), dětský svět, vztah mezi matkou a dítětem, jesličkové výjevy (klanění pastýřu), jesličkový slovník

Bedřich Bridel
– básník, překladatel, profesor rétoriky (r.- nauka o řečnictví)
– řídil jezuitskou tiskárnu v Klementinu
– zemřel na mor
– Život sv. Ivana – I. chorvatský kralevic; upravil starší legendy o I.
– Co Bůh? Člověk? – protiklady, kontrast, velikost boží x lidská slabost, přívlastky u Boha kladné, u člověka záporné

Bohumír Josef Hynek Bilovský
– jezuita, kazatel, psal postily (soubor kázání), oblíben
– Postila katolická – od Matěje Václava Šteyera
– konkrétní příklad kázání, promyšlené, měli mluvit do duše

Jan Ignác Dlouhoveský
– psal exampla = krátké příběhy dokazující morální problém

Bohuslav Balbín
– historik, spisovatel, autor učebnic, příruček (lat.)
– celoživotní dílo: encyklopedie – Historie Království českého – rozsáhlé, panovníci, památky vlastivěda
– Obrana jazyka slovanského, zvláště českého – vydáno u národ. obrození, žalostný stav češtiny, nástup Habsburků, germanizace, vlastenecké dílo

– v době barokní se rozvíjí tvorba lidová a pololidová
– lidová: – jarmareční písně (lokální zpravodajství), zhudebněno, jednoduchý text
– ústní lidová slovesnost – písně (milostné, pracovní, vojenské)
– lyrické
– epické (pohádky, pověsti, pranostiky, lid. moudrost)
– kostel – na venkově – jediný styk pro člověka s kulturou
– vytržení ze skutečnosti
– chrámová hudba – Baach skládal pokaždé novou mši
(učitel = hudebník, J. J. Ryba, Zelenohorský, Mysliveček, Michna)