Fáze útočná

Josef Jungmann
Rozmlouvání o jazyce českém – forma rozhovoru, důležitější je, jakým jazykem člověk mluví a ne kde žije
překlad důležitých a jazykově náročných děl (Ztracený ráj – od Johna Miltona, básně Goetha a Schillera …)
obohacování jazyka – slovní zásoba; 1. zdroj – staročeština; 2. zdroj – jiné slovanské jazyky – hlavně polština a ruština
3. zdroj – tvoření nových slov příponami a předponami
Slovesnost – učebnice teorie literatury, jejím doplňkem je čítanka – ukázky od doby J. Husa až do současnosti
Historie literatury české – periodizace je jiná než u Dobrovského, soupis veškerých čes. lit. památek
Slovník česko – německý – 5 dílů, funkce výkladového slovníku
František Palacký – tzv. otec národa, patřil do Jungmannovy školy
založil Časopis českého vlasteneckého muzea – odborný historický časopis
stoupencem austroslavismu, reprezentant českého politického života
Staří letopisové čeští – vydává staré české kroniky ze 14. – 16. stol., sám je komentuje
Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – dějiny Čech od nejstarších dob do roku 1526 – nástup Habsburků;
snaží se být objektivní, ale ne vždy se mu to povedlo kvůli inspiraci rukopisy; oslavuje husitství jako vrchol
českých dějin
Pavel Josef Šafařík – prosazuje myšlenku slovanské vzájemnosti
Dějiny slovanského jazyka a literatury – německy; chápe slovanstvo jako národ, jednotlivé jazyky považuje za nářečí
Slovanské starožitnosti – česky, zachycuje dějiny slovanstva od nejstarších dob do 10. stol
Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský – jsou to padělky
první byl „objeven“ Královédvorský rukopis, Václavem Hankou, pochází ze 13. stol. – lyrickoepické, lyrické i epické skladby, epické skladby líčí boje s nepřáteli a oslavují hrdiny (O pobití Sasíkóv), velmi cenné památky, ovlivnily literaturu; boj o rukopisy v časopise Atheneum; Jan Gebauer dokázal, že jsou to padělky, byl podporován T. G. Masarykem
pravděpodobní autoři – Václav Hanka – autor lyrické části, není jisté, jestli je on spolupadělatelem; Josef Linda
Jan Kollár – propaguje ideje slovanské vzájemnosti, věří v budoucnost Slovanstva
Básně Jana Kollára – sbírka obsahovala epigramy, ódy, 86 sonetů věnovaných Míně; sonet – 2 kvarteta a 2 terceta
Slávy dcera – konečné vydání – Sála, Labe, Dunaj, Vltava, Rén, Léthé (obraz nebe), Acheron (obraz pekla)
jednotící motiv – putování Míny a Mílka slovanskými kraji a jejich snaha odčinit příkoří páchané na
Slovanech, Slávy dcera – dcera slovanské bohyně Slávy, ztotožněná s Mínou; předzpěv je psán časomírou
(rozhoduje střídání těžkých a lehkých dob), v elegickém distichu (střídání hexametru a pentametru).
František Ladislav Čelakovský – inspirace folklórem; myšlenka slovanské vzájemnosti
Ohlas písní ruských – vědomě napodobuje byliny – básně oslavující ruské bohatýry – rusismy a neologismy
vytváří si i svoje hrdiny – Ilja Volžanín
Ohlas písní českých – je jiná než Ohlas písní ruských, protože Češi a česká krajina jsou jiní než Rusové
satirické, žertovné a milostné básně