Latinská literatura

– v r. 973 bylo v Praze zřízeno biskupství
– v latinském jazyce se objevují legendy ze života svatého Václava a svaté Ludmily
– nejznámnější:
– Kristianova legenda
– Život a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily (Křišťan)

– vznikají různé legendy o sv. Václavu

Počátky češtiny: – Hospodina, pomyluj ny

– Kosmas (1045 – 1125)
– Kosmova kronika (Chronica Boemorum)
– Zdroje kosmovy kroniky:
a) pověsti, legendy, byliny (podle Kosmi je to vyprávění starců)
b) vypravování událostí, které prožili starší lidé než byl Kosmas
c) události, které prožil sám autor
– v této kronice se Kosmas nezmiňuje o období staroslověnském (přiklání se k západnímu náboženství)
– v kronice se objevují bohemika (česká slova v latinském textu)
– v kosmově kronice se objevuje názor, podporující církev a mnohdy se tam objevuje i kritika panovníka a často se rozchází s názory feudálů
– dílo je psáno ve veršované próze

– Pokračovatelé Kosmovi:
– Kosmas měl mnoho prokračovatelů, ale žádný z nich nedosáhl patřičné úrovně
– mnich Sázavský – do kosmovi kroniky přidal vypravování o sázavském klášteře a tedy i o staroslověnské kultuře

– pronikání češtiny:
– glosy – vpisy do latinských rukopisů, poznámky a překlady
– Svatý Václave – nejstarší duchovní píseň napsaná česky 13. st.
– Kunhutina modlitba – kolem r. 1300, vyzdvihuje tajemství eucharistie,(přeměna chleba a vína v tělo a krev boží) původně se ji asi modlili jeptišky před přijímáním

Hymny
– náboženské oslavné písně (od žalmů)
– sv. František z Assisi – Chvalozpěv stvoření (oslava života, to co je přirozené, toho si nevšímáme) ; františkán ; návrat k přírodě
– sv. Tomáš Akvinský – zakl. scholastiky
– Stabat Mater = Stála matka, utpení Krista, zhudebnil A. Dvořák