Nejvýznamnější literární památky na našem území do 15. století a jejich vliv na novodobou českou literaturu.

Staroslověnská a latinská literatura (pol. 9. st. – poč. 15.st.) :
– texty jsou často anonymní a je nejasná datace
– objevuje se zde literatura románská

Písemnictví Staroslověnské:
Velká Morava – kníže Rostislav se obrací na knížete Michala III., kterého požádal o učitele, který by dokázal vyložit křesťanskou víru v jejich jazyce. Roku 863 přichází Cyril a Metoděj. Vytvořili první slovanské písmo (Konstantin) hlaholici, kterou oba jeho bratři využili k staroslověnskému překladu bible a dalších literárních děl, jež řadíme k nejstarším památkám našeho písemnictví.Hlaholici pak přepracovali jejich žáci na druhé slovanské písmo cyrilici.
– Cyril a Metoďěj – vytvořili první slovanské písmo : Hlaholice (Cyrilice)
– položili základy vzdělanosti, měli za úkol měli přinést jazyk staroslověnštinu
– dosáhli papežova uznání
– upevnili moc církve
Konstantin napsala „Proglas“ – je to předmluva k překladu evangelia, zdůrazňuje právo člověka naslouchat bohoslužbě konané v jeho jazyce

Nejstarší písemnosti:
Kyjovské listy (Moravsko-panské legendy) – autory byli žáci Cyrila a Metoděje, zachycují jejich životy od narození až do smrti, mají 2 části, jsou psány ve staroslověnštině
– „Život Konstantinův“
– „Život Metodějův“

10-11. stol – období zápasu kultur (staroslověnské a latinské)
10. stol – vedle sebe®navzájem se ovlivňovaly v průběhu 11. stol. Vytlačuje latina staroslověnštinu®protože církev a světská moc nepřáli slovanskému obřadu.
Posledním útočištěm slovanské kultury je Sázavský klášter (založen r. 1032) proslulý působením opata Prokopa
11/12.st. Þ 1097 vypuzeni slovanští mniši ze Sázavského kláštera
12. stol. – dočasné vítězství Latiny – konec století ® první známky užití češtiny (překlady evangelií a žalmů
Latinsky psané texty byli přístupné jen některým vrstvám obyvatelstva (kněžím, studentům).Čeština zase vítězí nad latinou, v bohoslužebných textech se začínají objevovat české glosy. K nejstarším z těchto glos obsahují stopy staroslověnštiny.
Glosy – vpisky většinou na okrajích řádků rukopisných textů,které vysvětlují některá slova či slovní spojeni, k nejznámějším patří Vídeňské a Svatořehořské glosy.

½ 13. stol – počátek 15. stol.
– do té doby byla literatura v rukách církve
– od 1/2 13. stol – snaha osvobodit slovenskou tvorbu od jednostranné závislosti na duchovenstvu®zesvědšťování = laicizace (píší necírkevní osoby, ale i vzdělaní měšťané, mění se tvůrci, nejen duchovestvo)
– ke slovu se dostala vyšší šlechta
Jazyk v literatuře:
– Latina – kláštery
– Němčina – část vysoké šlechty
– Česká – měšťané
Česká literatura na přelomu 14/15.stol – větší význam než latinská literatura ® spojena s osobou Karla IV. A podporována založením Univerzity Karlovi 1348

Nejoblíbenější literární druhy: převážně psané česky
1) Legendy – vypráví o životě svatých, obsahuje fantastické prvky – zázraky
10. stol. Legenda „Život sv. Václava“
– brzy po smrti Václava, váže se k historii ® zdůrazňuje Václavovu lidumilnost

„ Kristiánova legenda „
(život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily) latinsky
Kristián – tak označuje autor sám sebe – asi mnich ® příbuzný sv. Václava

12. stol. „Legenda o sv. Ludmile“
– Factum es (stalo se) Latinsky

„Legenda o Jidášovi“
– česky – jako dítě vložen do koše ® do moře – jeho matka ® záhubou lidstva Nemluvně dopluje k ostrovu Škoriot ® ujímá se ho královna ® vychovává ho s vlastním synem ® Jidáš se dozví, že není z král. Krve ® zabil prince® uprchl do Jeruzaléma – správce domu Piláta ® nevědomky zabil vlastního otce a bohatou vdovu (matku) si vzal za ženu ® poznal , co se stalo® šel za kristem ® odpuštění ®dál zlé skutky ®zradil za 30 stříbrných ® oběsil se na olši.

14. stol. Karel IV. lat. „Legenda o sv. Václavu“
česky „Legenda o sv. Prokopu“
– psána na způsob kroniky – líčí svět ® život od narození až do smrti ® důraz na vztah k chudým ® život v Sázavském klášteře. Výprava vrcholí posmrtným zázrakem ® když po Prokopově smrti byli slovanští mniši vypuzeni a nahrazeni němci ® Prokop zasáhl a německé mnichy vyhnal.

„Legenda o sv. Kateřině“
(Život Kateřiny) 2 ½ 14. stol – oblíbená světice – patronka jedné z fakult KU
Cyperský král Kostus byl uražen svým císařem Maxentinem ® odstěhoval se s manželkou a dcerou do Alexandrie. Dcera Kateřina ®krásná, když dospívala®odmítala všechny své nápadníky ® podle ní nebyli moudřejší, krásnější a známější než ona ® odmítla i syna Maxentiova ®matka si šla pro radu ® jak přivést Kateřinu k rozumu ®přivést ke Křesťanství® pravil jí, že pokud se bude modlit k sv. Panně ® ženich se jí zjeví, dostala obrázky matky Boží s Ježíškem® modlí se k ní® panna se jí zjeví, boží syn odvrací oči ® poustevník z ní smyje vodou hřích ® když poznala křesťanství® nechala se pokřtít®zasnoubila se s Kristem ®horlivou šiřitelkou křešťan. Maxintin se svým vojskem přitáhl do Alexandrie®na rozkaz všechno obyvatelstvo se musí obětovat modlám ®Kateřina se neobětuje® vytýká modlářství ®za drzost zadržena ® svoláno 50 nejučenějších mudrců ® všechno Kateřina získala pro Křesťanství . Kateřina mučena aby vzdala křesťanství ® po každém mučení hezčí. Císařova choť ® navštívila ji ® prorokovala ji mučednickou smrt ® císařovna zemřela®Císař nechal Kateřině setnout hlavu®z ran ji netekla krev ale mléko ® andělé odnesli tělo na horu Sinaj kde se děli mnohé zázraky.

Legendy mizí v době husitské!

2) Písně ® 10/11 nejstarší české duchovní písně
„Hospodine pomiluj ny“
(Hospodine smiluj se nad námi) – určená pro lid a je zpívána jako válečná píseň. Nerýmuje se
Krléš – pane smiluj se.
– 1. česká duchovní píseň z druhé poloviny 10. stol., plní funkce hymny.

– konec12. stol. Druhá česká duchovní píseň
„Svatý Václave“
-původně 3 sloky, funkce hymny

písně se rozvíjejí v době husitské ® duchovní zlidovění ® chrámovém zpěvu – Hus
„Králi slavný“
„Kriste doby“

Kosmas:
– vzdělaný, znal soudobé písemnictví, ale i antických autorů
– *Praha – studoval v Belgickém Lutychu
– Děkan pražské kapituly u sv. Víta
– V diplomatických službách ® cesty do Uher, Německa, Itálie (oženil se s Božetěchou, syn Jindřich)
V pokročilém věku začíná psát:
„Chronika Boëmorum“
nejslavnější a nejstarší kronika česká, psaná latinsky
-kronika zachycuje české dějiny od mýtických počátků až po Kosmovu smrt (1125).Je rozdělena do tří knih z nichž první pojednává o nejstarších dějinách do roku 1038, druhá končí v roce 1092, třetí lící Kosmasovu současnost. Vyzdvihuje upevnění českého státu akřesťanství za vlády Přemyslovců
3knihy – 3 nedokončené
1. Bájivé vyprávění starců“(staré kmenové pověsti, příchod Čecha, O dívčí válce…)
2. Hodnověrné zprávy svědků“
3. To, co sám zažil“
– vynikající vyprávění ® snaha o posílení moci latinské církve ® zamlčuje existenci liturgie na našem území
– žádná z pokračovatelů se mu nevyrovnal
Kosmas se ale nezmiňuje o Cyrilu a Metodějovi
Staroslovenská liturgie = bohoslužba, existence mni a písma svatého

Počátek 14. stol
„Dalimilova kronika“
– od příchodu praotce Čecha až do korunovace Jana Lucemburského 1314
– psaná česky, autor neznámý vlastenec ®nenávidí cizince® lidový jazyk®psáno veršem nestejné délky®bezrozměrný verš
– nejstarší česky psaná kronika, není tak historicky spolehlivá jako Kosmasova, ale pro svou podporu češství se stala vyhledávanou např. po roce 1620, v době NO
„Oldřich a Božena“
– radši si chci českou selku vzít, než německou královnu – malá historická spolehlivost ® nerozeznání mezi skutečností, historickou událostí,