Nové umělecké směry ve světové literatuře v 2. polovině 19. století a 1. polovině 20. století

výrazný rozvoj vědy, vznik nových vědních oborů (vyčlenily se literární kritika, estetika)
– pozitivismus – upřednostňuje se vše, co je dokazatelné, smysly, zkušeností
– optimismus, negativní – společenské rozdíly, snižuje se víra v Boha – oslabeno postavení církve
– konec 19. stol. – smutek z konce století, lidé neviděli v budoucnosti nic dobrého – pasivita, autoři se snaží najít nové cesty k zachycení skutečnosti
– ½ 20. stol. – technický rozvoj (pásová výroba, komunikace, doprava…), 1. sv. válka – světová hosp. krize (nadvýroba), 2. sv. válka
umělecké směry
symbolismus – využití konkrétní skutečnosti k vyjádření abstraktních věcí; počátky E.A.Poe, směřuje symbolem ke čtenáři –
rozvoj fantazie, představivosti
– představitelé – Arthur Rimbaud, Karel Hlaváček, Antonín Sova
dekadence – na konci století, výrazně pesimistické (smutek)
– představitelé – Paul Verlaine, Stéphane Mallarmé, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic
impresionismus – nejdříve se projevuje v malířství (Claude Monet – Katedrála v Rouenu, Renoir, Rodin – sochař)
– vyznačuje se zachycením okamžiku, optimismus, bohatá metafora, zpěvné texty – euforie, verše mají spád,
hodně používání sloves
novoklasicismus – návrat ke klasicismu, k antickým ideálům (pevná forma, žádné exp., hra se slovem)
unanimismus – smír hledající společnou duši všeho (živoč.+člověk+rostl.), hledání spol. duše lidského společenství
civilismus – zobrazení technických záležitostí světa
vitalismus – zdrojem radosti jsou maličkosti; srozumitelnost; reakce na válku
– 2. pol. 19. stol. – hlavně tzv. Prokletí básníci – pobuřovali společnost, nereaspektovali tehdejší mravy, vyzkoušeli si drogy, volný způsob života a sexu – odsuzováni společností X díla jsou oceňována(staví do protikladu lásku a ošklivost), ovlivnili celou další literární tvorbu
– Paul Verlaine, Stéphane Mallarmé, Arthur Rimbaud, Charles Baudelaire