Renesance a humanismus v české literatuře

– čas. vymezení: 70. léta 15. st. – 20. léta 17.st.
Renesance
-vznik poč. 14.st v Itálii
– z francouzkého slova = obnova, obrození
– hlásá rozumové myšlení, návrat k Antice

Humanismus
– vznik v 15. st. v Itálii
– z latin humanus= lidský
– vzor v Antice
– cílem se stává studium člověka, obrození člověka podle antických vzorů, konec posmrtné askleze

– renesance se v Čechách v pravém smyslu neprosadila= vliv nábož. ideologie- reformace= snaha o nápravu církve
– pouze v knížkách lidového čtení, zábavné próze
– v Čechách později vlivem husit. bojů
– v 16. st.pořídila Jednota bratrská překlad Bible z původ. jazyků do češtiny- Bible Kralická ( norma spis. češtiny)
-specifické znaky: obsahově převaha naukového charakteru děl
snaha o rozšíření human. vzdělanosti
literatura pro měšťanstvo
vliv latiny na spis. češtinu, význam knihtisku
– dvě linie latinští humanisté a národní humanisté

Latinští humanisté
Jan z Rabštejna- dílo Dialogus- rozhovor dvou osob
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – tvořil filozof. prózu, ódy, elegie= žalozpěvy
Jan Campánus Vodňanský – drama Bretislau

Národní humanisté
– píší česky, vzdělaní měšťané
1) nauková literatura: Viktorin Kornel ze Všehrd- překladatel, právník
– právnické texty: O právech,súdiech i o dskách země české knihy devatery – prosazuje posílení polit. práv měst

2) kroniky: Václav Hájek z Libočan – Kronika česká – čes. dějiny do roku 1526
– vypravěčské umění, ale histor. nepřesnosti, zájem o
pověsti
– zkreslovala dějiny ve prospěch Čechů (Husa)

3) cestopisy: -týkali se cesty do Svaté země= Palestiny, všechny stejné téma
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – Cesta do Benátek a Egypta
Václav Vratislav z Mitrovic – Cesta do Cařihradu
Oldřich Prefát z Vlkova – Cesta z Prahy do Benátek

4) překlady: Hynek z Poděbrad- přeložil 11novel z Dekameronu apřidal jednu svou
– tvořil zábavnou literaturu
– tématicky se vždy vstahovala k nevěře
Řehoř Hrubý z Jelení – přeložil Chvála Bláznovství (Erasmus Rotterdamský)
– o lidském štěstí, personifikuje = zosobňuje bláznovství, kritika církve

Jan Blahoslav
– nejvýzanmější autor, znalec jazyka, biskup Jednoty bratské
– pečoval o bratrský archiv, studoval v zahraničí
– – zabíval se řečnictvím , historií, literaturou, filozofií, hudbou
– přeložil Nový zákon- stal se základem Bible Kralické

Filipiky proti misomusům(= nepřátelé vzdělání)- útočné řeči, oibhajuje rozšíření vzdělání a jeho pronikání do Jednoty bratrské, obhajoba kultury

Musika – text o hudební teorii a praxi
Šamotulský kancionál- nazván podle místa vydání( Šamotuly)
– soubor lidových duchovních písní
– jazykověda: Gramatika česká- o jazyk. kultuře a normě, doplněna sbírkou přísloví
– měla sloužit jako jazyk. příručka v bratrských školách
– píše o kultuře spis. jazyka, nářečích, skladbě

Zlatý věk čes. písemnictví od 70. let 16. st.
– rozvoj národ. vzdělanosti a kultury za Rudolfa II.

Jiří Melantrich z Aventina – tiskař a nakladatel, vydal přes 200 knih
-vydal bibli zvanou Melantřiška
– v jeho díle pokračoval jeho zeť D. A. z Veleslavína
Daniel Adam z Veleslavína- nakladatel, tiskař, překladatel, nejznámější národ. humanista
– vybíral vhodná díla pro tisk
– jazykově upravoval a byl autorem mnoha předmluv z cílem obhajoby češtiny
– tvořil slovníky: Čtyřjazyční slovník
– Kalendář historický- jazyk vytříbenost, ke každému dni líčí nějaké události
– kronika: Kroniky dvě o historii země české

Jan Jesenius – provedl 1. čes. pitvu
– popraven ze 27 čes. pány po Bílé hoře

České baroko 20. léta 17. st. – 70. léta 18. st.
(od Bílé hory do Národního obrození )
– 1618 rozpory mezi šlechtou a městy vyvrcholili stavovským povstání = Habsburkové zbaveni moci, králem se stal Fridrich Falcký
– 1620 nové společenské poměry- vyhlášeno nové zřízení zemské = dědičné právo Habsburků na čes. trůn, silná rekatolizace, poněmčování
– díky tomu podstatná část protestantské inteligence odešla do exilu
– domácí literatůra potlačována pod tlakem cenzury a církve
– po Bílé hoře nastal úpadek

– kultura se rozdělila na 3 větve: 1)literatura emigrantská
2) domácí oficiální – podporovala vládnoucí rod, rekatolizace
3) domácí neoficiální- lidová