Staroslověnská literatura

– od 9. stol V. M
– slovanská mise Cyrila a Metoděje (šíření křesťanství), Rostislav požádal byzantského císaře Michala III, aby přišel někdo s jazykem lidu srozumitelném, protože chtěl zamezit západnímu vlivu (r. 863)

– Věrozvěsti založili:
a) slovanské písmo Hlaholice (z malé řecké abecedy) – Cyrilice (pozdější azbuka)
b) slovanský církevní jazyk – Staroslověnština

a) bohoslužebné knihy:
– misal (mše)
– breviář – kniha modliteb
– část bible + evangelia
– Proglas – veršovaná předmluva k evangéliu
– Paterik – knihy otců = vyprávění o mniších a poustevnících
b) právnické památky:
– Zákon sudnyj ljudem – soudní zákoník pro laiky
– Nomokánon – sbírka církevních předpisů

– po smrti Konstantina a Metoděje se objevují dvě díla, která vytvořili žáci obou věrozvěstů
– Život Konstantinův
– Život Metodějův
– jsou to vrcholná díla staroslověnské literatury
– v obou dílech je důležitá obrana díla Konstantina a Metoděje a zároveň jsou obranou staroslověnského jazyka a slovanského obřadu církevního

Desáté až jedenácté století:
– přechod od literatury staroslověnské k latinské
– po rozpadu Velkomoravské říše = sjednocení Českého státu (Přemyslovského), došlo k vyvraždění Slavníkovců (r. 995)
– nejprve se v Českém státě udržuje staroslověnština, která je později zatlačována latinou

Staroslověnské památky na území Českého státu:
– Život sv. Ludmily
– Život sv. Václava
– staroslověnština přežívá v Sázavském klášteře (zal. 1032)