Věcný význam slova
změny významu – zužování (dobytek – původně kořist); rozšiřování (čočka); přenesený význam (konkretizace abstrakt (ze základního významu další – řeznictví) nebo abstraktizace konkrét – jádro)
metaforické – na základě podobnosti – kočička (i květ); metonymické – na základě vnitřní souvislosti (smazat tabuli); synekdochické – na základě věcné souvislosti kvantitativní – (neděle – den i týden)
změny v hodnocení (zhoršování – chlap, pův. neurozený muž; zlepšování – znamenitý, pův. veliký)
eu(dys)femismus; litotes (oslabení popřením protikladu – to není pravda); hyperbola (nadsázka); ironie, kakofonismus – hrubé slovo použito jako mazlivé (ty mrško)
významové vztahy mezi slovy – nadřazená (ryba); podřazená (kapr); souřadná (kapr, pstruh); synonyma – slova mající stejný nebo podobný význam, liší se jemnými odstíny, citovým zabarvením, původem, spisovností apod.; slova významově blízká – průhledný X průsvitný; antonyma – označují jevy stejného druhu, ale opačných vlastností (světlo X tma)
