Význam divadla a dramatu-

Antika
Řecká literatura
-rozvoj dramatu:divadelní představení součástí náboženských slavnostní
-divadlo:nekryté,půlkruhovité,,hrají jen muži,mají masky
Tragedie:znaky:čerpá z mytologie,končí tragicky,hrdinové-odvážní,stateční,krutí,forma-verš
Aischilos-Oresteia-náměty z oblasti morálky,cti,odsuzuje samovládu
-děj:Oresteus musí pomstít svého otce=zabít svou matku
Spofokles-Oidipus-o marné snaze uniknout osudu
-hl.hrdina trestán za vinu,kterou spáchal z nevědomosti(zabil svého vlastního
otce, kterého neznal)
Euripides-kritický poměr k mýtům,zájem o skutečného člověka,téma lásky
-Médea-vychází z řeckých bájí o Iásonovi,Argonautech a zlatém rounu
-Médea potrestá nevěru svého muže zabitím svých synů
-Euripides obhajuje čin Médey-dává mu vyšší smysl=obhajoba práva ženy

Komedie:znaky:zesměšňuje jevy života,útok na politické poměry,morálku
Aristofanes-řeší aktuální politické otázky
Lysystrata-zesměšňuje válečníky

Nová komedie-Menandros-kritizuje běžné nedostatky jednotlivce,vytváří ustálené typy postav dílo:Škarohlíd-na jeho základě tvořil Moliere

Římská literatura
-latinská,většinou nepůvodní,vliv řecké kultury
-dramatici-píší komedie,tragedie nebyla moc oblíbená
Plautus-vliv Menandra
-dílo:Komedie o hrnci-charakterová komedie(lakomec-Molier)
Vychloubačný voják
-píše z nižšího prostředí

Literatura doby Karlovy – 2pol. 14.st.
– rozkvět čes.státu
– počátky dramatu: Mastičkář – zlomek velikonoční hry( latinský podklad)
– námět: 3 Marie jdou pro masti na balzamování Kristova těla
– obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léku
– jazyk knižní, hovorový až vulgární

Renesance a humanismus poč. 14.st- 17.st.
– znovuzrození Antiky, rozvoj vědy, vynález knihtisku

Lope de Vega – španěl. dramatik
– dílo: Fuente Ovejuna- obraz boje proti zlovůli, útisku
– námět: Komtur Gomez zabit za své provinění , vesničané však přes mučení nevydali mstitele

William Shakespeare- angl. dramatik, autor asi 36 her a sbírek sonetů
– znaky: neomezenost látky, času, místa
– obraz pozemského života, kladných i záporných lidských vlastností
– příčinou tragedie je náhoda nebo vášeň
– veršovaný jazyk se střídá s prózou
– historické hry- z dějin antických, anglických
– Jindřich VI., Richard III., Julius Caesar

– komedie- energické, optimistické postavy žen
– Zkrocení zlé ženy , Sen noci svatojánské

– tragedie- Hamlet- rozporuplnost hrdiny: touha uskutečnit ideály X pocit povinnosti potrestat zlo
– Othello
– Romeo a Julie- boj o právo člověka na život , lásku, samotné určení osudu

Baroko 2.pol.16st.- pol.18.st.
– růst autorita církve a panovníka
– nedůvěra v rozum
– hl. principy jsou kontrast, symboly, nadsázka

Pedro Calderon de La Barca- nejvýznam. barok. dramatik, Španěl
– psal filozof. hry, komedie
– Život je jen sen- podobný námět jako Oidipus

Klasicismus 2.pol.17.st.- 18.st.
– zdůrazňuje rozumový řád
– vzor v antickém umění
– rozlišení liter. žánrů- vysoké( óda, epos,, tragedie)- vznešená témata
– nízké ( bajka, satyra, komedie)- zobrazuje směšné stránky života
– dodržuje antic. pravidlo trojí jednoty: místa, času, děje

Tragedie: Pierre Corneille – drama Cid -o španělském šlechtici
– čest je nadevše
Jean Racine – Faidra- děj se odehrává ve starověk. Řecku

Komedie: Moliére- kriticky se díval na skutečnost, výsměch lidským slabostem
– dramata: Tartuffe- podvodník
Don Juan – svůdce žen
Misantrop- člověk, který nemá rád lidi
Lakomec
Zdravý nemocný

Preromantismus od pol.18.st.
– přechod mezi klasicismem a romantismu
– důraz na cit
Johann Wolfgang Goethe- filof. dramatická báseň Faust
Friedrich Schiller- drama Loupežníci
Úklady a láska