Antická literatura

– lit. Starého Řecka a Říma, základ Evropské vzdělanosti, první Řekové přicházejí (není známo odkud) kolem roku 2000 př. n. l., indoevropské národy
– osídleno již dříve – egejská kultura (doklady ze 4. tis. př. n. l.)
– na Krétě minojská kultura – používali literární písmo A (dodnes záhadou)
– mykénská civilizace – první Řekové (zapisovali řečtinu), tzv. lineární písmo B

ŘECKÁ LITERATURA (8. st. př. n. l. – 1.st. př. n. l. do expanze Říma)

a) Archaické období

– rozvoj lidové slovesnosti (pěvci), později se vyvinula lyrika a epika

epika
– nejstarší jsou dva eposy slepého básníka Homéra – Ilias a Odyssea (řecký bojovník Achilleus x trojský Hektor, Odysseovo 10-ti leté bloudění při návratu do rodné Ithaky)
znaky:
a) rozsáhlost, veršované skladba o významných událostech
b) bohatá dějovost (mnoho postav, příběhy, více dějových linií)
c) popisné pasáže i lyrické vložky
d) členěn do zpěvů, kapitol
e) prvky epické šíře = přirovnání, detailní popisy – zpomalují děj
f) hlavní postavy jsou vyjímeční hrdinové
– k této linii můžeme přiřadit i Hésiodovu naučnou báseň Práce a dni

lyrika
– několik básnických typů:
– významný tvůrce elégií (poučné básně) Archilochos
– satirické a útočné písně iamby
– monodická lyrika – pro sólový zpěv v doprovodu lyry (např. Alkalos, básnířka Sapfó na ostrově Lesbu)
– anakreónská poezie – podle dvorského básníka Anakreóna – láska, víno, zpěv
– slavnostní sborová lyrika – Pindaros

próza
– významným žánrem byla bajka (lidské vlastnosti ve zvířecím světě) – zakladatel Ezop