Attické období
) Attické období – vrchol řecké otrokářské demokracie, rozvoj Athén
– celé období má název podle Athén, které se staly kulturním centrem tehdejšího světa, velký rozvoj dramatu a prózy
drama
– nejslavnější hry mají zdroj v obřadních hrách kultu boha Dionýsa, dva hlavní dramatické žánry – tragédie a komedie
– náměty tragédie většinou mýtické, hrdina podléhá v nerovném boji, slavnostní charakter, vysoký literární žánr, nejvýznamnějšími představiteli jsou Aischylos (dodnes hraná Oresteia), dále Sofoklés zajímavě prokreslené postavy (Antigona, Élektra, Král Oidipus a Euripidés) v Médeii
komedie
– nejvýznamnější představitel je Aristofanés – politické komedie Jezdci a Mír
próza
– rozkvět historické prózy – Hérodotos, autor spisu Historie (o řecko – perských válkách)
– oblíbené bylo řečnictví (politické, soudní a oslavné), nejvýznačnější řečník byl Démosthen – proslul svými filipikami – řeči proti Filipovi Makedonském (pojem filipika = typ polemických a obranných projevů)
– filozofický dialog – vrchol představuje Platón (Faidros – o kráse, Menón – o lásce), Platónovým žákem byl Aristoteles (vychovatel Alexandra Velikého) – pro literaturu jsou významné jeho spisy Poetika a Rétorika
c) Helénistické období – rozšíření řecké kultury na území dobytém A. Velikým, centrem vzdělanosti byla Alexandrie, hlavními znaky je kosmopolitismus, zájem o lidské soukromí, obrat k rodinnému životu. Rozvoj dramatu, poezie a prózy.
drama
– rozvoj komedie – tzv. nová komedie (hlavní představitel – Menandros, zachovány jen zlomky her – např. Škarohlíd). Jsou psány z hlediska otrokářské vrstvy, idealizují
– dále dobrodružný román a milostné náměty v próze
