Budovatelská poezie
50. léta = budovatelská lit. – budování vlasti – průmyslu, přehrady, státu.
Hrdina – jen se ukazují jeho kladné rysy.
Nejdříve pracovník, pak byl politický pracovník
Kult osobnosti – Stalin, v polovině 50. let změna hrdiny
Píše se politická lyrika, která pomáhá budovat nové vztahy (mezi lidmi), vlasti
– hodně patosu = nadnesené chování, hlavně občanský patos
– oslavuje komunistickou stranu – vedení státu
– autoři, kteří nemohli později psát a psali třeba v samizdatu, v této době tomu přizvukovali (Kohout) – věřili ve změnu.
Vývoj tvorby autorů
Seifert
– znaky Seifertovy literatury: převažuje lyrika (o lásce: k ženě, mamince, Praze- hlavně za okupace); srozumitelný básník; melodické, zpěvné verše (především od 20.let do roku 1945), pravidelný verš, později verš volný
– tvorba se dá rozdělit do několika období:
1. proletářská poezie: více osobní, Samá láska, Město v slzách
2. poetismus: Na vlnách TSF- typické poetistické hříčky
3. 30. léta: celá řada sbírek, typicky poetické (láska a její proměnlivost, pomíjivost)- Jablko z klína, Poštovní holub
4. 1938- 1945 (válečné období): typické motivy- oslava rodné země, vlastenecká lyrika, o Praze; Zhasněte světla, Světlem oděná (motiv Prahy),Vějíř Boženy Němcové
5. 50. léta: především verše pro děti; Chlapec a hvězdy, Maminka (připomínka domova, dětství; např. První dopis mamince);
6. 60. léta: výrazná změna- především ve formě: opouští pravidelný rytmický verš a plynulou melodičnost volný verš, hovorovost jazyka, poezie se blíží k próze, reflexivní lyrika; Morový sloup, Být básníkem,
Holan
– jeden z nejpozoruhodnějších básníků české literatury vůbec, někdy nazýván knížetem české poezie
– hlavní rysy Holanovy poezie: básník introvertní a meditativní, zakrytý spirituální svět, kříží slova (např. k sobě se vzdaluji)
– čistá poezie- chce poezii očistit od praktických funkcí, základním tématem této poezie je vnitřní, nezávislý a samostatný duchovní svět člověka;
– absolutní báseň: báseň, jejíž řeč je nezávislá na pojmové a významové hodnotě slova, vytváří si svůj zcela nový jazyk
Hrubín
Hrubín si vytvořil vlastní osobitou lyrickou melodiku s výraznou jasností a bohatou zpěvnou metaforikou.
Narůstající rozpětí talentu mu umožnilo psát lyriku, verše epicko-lyrické básně a říkadla pro děti, pohádky, prózu, dramata, eseje a literární medailony.