Cesta od romantismu k realismu v české próze 19. st.
Karel Havlíček Borovský (1821 –1856)
• narodil se v Borové u Přibyslavi a umírá v Praze v roce 1856
•novinář, politik, aktivní účastník povstání v roce 1848, básník a kritik
•otec obchodník, studoval v Německém Brodě, filosofii na UK, odchází na kněžský seminář – vedlo ho k tomu vědomí, že bude moci kázat lidem objektivně – odchází zavrhl církev
•učil se slovanské jazyky i českou literaturu, slovanský život v literatuře i praxi
•působil v Moskvě jako vychovatel, rozbití ideálů o spojení Rusů s ostatními národy slovanskými, seznámil se s Gogolem, jeho první překladatel
Dílo:
Obrazy z Rus (1843 –1846), vycházely v časopisech Květy, Česká včela, Pražské muzeum, realistický pohled na společnost, jednotlivce a poměry
Kritiky:
Poslední Čech- za posledního Čecha určil šlechtice, kritizuje budoucnost národa, začal se zabývat teorií kritiky a její využití v literatuře
Epigramy-útočná, jízlivá dvojverší, výstižný úsečný charakter, dvojsmysl – epigramy jsou nádobky do kterých si nalévá svůj vztek, útoky na církev, byrokracii, feudální uspořádání, nezdravé jevy v národním životě: církvi, vlasti, králi, múzám, světu věnoval epigramy
Šotkovy písně- politické, kritické, lidové popěvky
– Cílem spisovatelovy činnosti je politická výchova člověka –
– 1848 Národní noviny s přílohou Šotek – snaží se charakterizovat politické dění ve společnosti, seznámení veřejnosti s austroslavismem, 1850 –noviny zakázány, odchází do Kutné hory – zakládá politickou revue Slovan ( byl sledován vládou, obhajuje se sám při obžalobě – 1851 – emigrace do Brixenu)
satirické skladby: Tyrolské elegie
Král Lávra – o Midasovi ( oslí uši) narážka na Ferdinanda Dobrotivého, vkládá české prvky, prozrazení se koná, ale lidi zachovává klidnými
Travestie: Křest sv. Vladimíra – o pohanském Rusku, konflikt náboženství, zabíjí pohanského boha Peruna a vyhlašuje jakýsi konkurs na výběr božstva
