Julius Zeyer (1841 – 1901)
– básník, prozaik, lumírovec
– narodil se v Praze v bohaté měšťanské rodině, otec vlastník dřevařského závodu, hodně cestoval a nakonec rodinný podnik nepřevzal, věnoval se jen literatuře
– žil v ústraní – Vodňany, před svou smrtí se odstěhoval zpět do Prahy
– zajímá se o dějiny – chce vyjádřit, jak jsou lidé omezeni
– spojen s láskou k cizí literatuře
– Povídky – 1. větší práce
Ondřej Černyšev – román z konce 18. stol., jemná povaha, čistý charakter, ale pasivní hrdina, žije uprostřed intrik.
Román o věrném přátelství Amise a Amila – dobrodružný rytířský svět staré Francie
– později střídá básnickou tvorbu s prozaickou – vychází z různých pověstí, básně
Vyšehrad
Čechův příchod
– i ruská tématika, vyvrcholení básnické činnosti
Karolínské epopeje – cyklus 4 veršovaných příběhů, které oslavují rytíře,
– v 90. letech – myšlenková krize
Jan Maria Plajhar – autobiografické prvky
Dům U tonoucí hvězdy
Tři legendy o krucifixu – legendová tématika
– zajímá se o obyčejné lidi, překonává utrpení vírou.
Radúz a Mahulena – divadelní hra,
Jeho dílo je složité, ale hodnotné.
