Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)

– studoval práva, zajímal se o historii a národopis.
– pracoval v Národním muzeu jako sekretář – historie
– zabývá se lidovou slovesností ve všech slovanských zemích
• Písně národní v Čechách
• Prostonárodní české písně a říkadla
= díla obrovské svazky,

– v ústní lidové slovesnosti můžeme najít charakter národa, navazoval na Čelakovského, snažil se najít jenom to opravdové z ústní lid. slovesnosti.
• Kytice – básnická kniha, jediná kterou napsal, pracoval na ni dlouho, jednotlivé básně otiskoval v časopise, přepracovával básně až do strohého verše, vychází z lid. slovesnosti, základem jsou české staré báje. Lidovou slovesnost nevyužívá pro potržení současnosti, protože nechce potrhnout dobové problémy. Prostředí je neurčité. Hl. hrdinka je ženská postava, mužů málo a hrají menší role. Jsou to balady a soustředí se na otázky lidských vztahů, viny a trestu.Mají rychlý spád. Často píše o neúměrném trestu za provinění. Zdá se, že člověk je bezmocný proti silám, které ho obklopují, situace se opakují. Osudovost. Píše o tom, že zákony, osud nelze zrušit, ale je možné ho překonat láskou, pokáním a odpuštěním. Klade si tam otázky podobně jako Mácha,ale liší se v tom jak si na ně dopovídá. Uznává nadosobní řád. Odmítá boj proti společnosti. Kritika politických poměrů v alegorii, věří v budoucnost českého národa, proti bachovskému absolutismu. Oslavuje krásu přírody, píše o zvycích. Tato kniha inspirovala umělce (Neruda, Bezruč), potlačila do pozadí vědecké jeho práce.