Karel Poláček

pocházel z židovské kupecké rodiny. Jeho původ silně ovlivnil pozdější tvorbu – věnoval se především životem malého města a českých Židů. Vystudoval gymnázium, byl povolán do I. Světové války. Po návratu se věnoval práci v novinách a literatuře, pod vlivem bratří Čapků. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi.
– Karel Poláček byl především humoristou. Uměl dokonale odpozorovat a pak ve svých dílech napodobit a parodovat maloměšťáctví, jeho hloupost, nudnost, faleš. Jeho hlavním poselstvím byla myšlenka, že maloměšťáctví není směšné, ale že ohrožuje celé lidstvo. Zpočátku tvořil především drobnou humoristickou prózu (Muži v ofsajdu). Později se však uchýlil k závažnější společenskokritické próze – Dům na předměstí. Za vrchol jeho tvorby se považuje cyklus Okresní město (Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno). Poláčkovi se zde podařilo zachytit obraz malého města a jeho každodenního života v prvních dvou desetiletí 20. století. Za války vydal – pod jménem ilustrátora Vlastimila Rady – román U kamenného stolu. Jeho nejoblíbenější kniha Bylo nás pět vznikla během jeho nejtěžšího životního období, kdy čekal na transport do koncentračního tábora.
– síla Poláčka spočívá v humorném pohledu na svět, stejně jako kritickém. Jazyk je pestrý, živý.