Národní obrození

František Martin Pelcl (1734 – 1801) – „Nová kronika česká“ – česky; nahradilo Hájkovu kr.

Josef Dobrovský ( 1753 – 1829) – „Dějiny české literatury a řeči“ – německy; vývoj lit. a řeči

Šebastián Hněvkovský (1770 – 1847) – „Děvín“ – směšnohrdinský epos

Josef Jungmann (1773 – 1847) – „Historie literatury české aneb Soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národa“ – česky

František Palacký ( 1789 – 1876) – „Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě“ – německy pak česky; od počátků do r. 1526; slovanství x germánství; význam husitství

Václav Vladivoj Tomek (1818 – 1905) – významný historik; husitství jako záporné

Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861; Slovák) – „Dějiny slovanských literatur“; „Slovanské starožitnosti“

Rukopisy
„Rukopis královédvorský“ – nalezen 1817 údajně v kostel. věži ve Dvoře Králové; údajně z 13.stol.; 6 ep. básní, 2 l-e skladby, 6 lyr.básní
„Rukopis zelenohorský“ – nalezen 1818 na Zelené hoře u Nepomuk; údajně z 9. a 10. stol.;
hlavní tvůrci rukopisů:
Václav Hanka – archivář a knihovník
Josef Linda – novinář a spisovatel
dlouhé spory a boje o pravost rukopisů

Jan Kollár (1793 – 1852) – „Slávy dcera“ – mytologický epos

Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859) – „Točník“, „Příchod Karla IV. do Čech, „Král Jan slepý“ – vše historické povídky

Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856) – „Rozina Ruthardová“, „Dekret kutnohorský“ – povídky z české minulosti

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870) – vydával starou literaturu (např. „Legenda o sv. Kateřině“, „Legenda o sv. Prokopu“, spisy Štítného, Husa, Komenského, Nestora)

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) – „Kat“ – zamýšlený cyklus o české minulosti