Pobělohorská literatura domácí
– úpadek češtiny, poněmčování, zakazování českých knížek – pálení ( patek Goliáš – vystupoval proti českým knížkám).
a) oficiální
– oblíbené jezuitské drama – obvykle protilidově zaměřeno.
Duchovní lyrika
Bedřich Briedel
Co bůh? Člověk?
Život sv. Ivana
Bohuslav Balbín
Obrana jazyka slovanského, obzvláště českého – vydána až v době národního obrození 1775, psána latinsky, silně vlastenecky zaměřena.
b) neoficiální = pololidová, lidová tvorba = ústní lidová slovesnost.
Pololidová tvorba
– tvoří přechodný pás mezi tvorbou oficiální a ústní lidovou slovesností
– zobrazuje se tématika lidu, venkova – časté zesměšňování
– autoři lid, ale i panstvo
– později z ní vzniká lidová
Vznikli epické útvary – interludia – krátké frašky určené pro drobné měšťanstvo, hl. hrdina sedlák a jeho žena, vulgarismus.
– zábavná čtení – krátké epické příběhy
– kramářské písně – skládali je kramáři a předváděli na jarmarcích
– sociální písně – zachycovali vztahy panů a sedláků.
= Karel Jaromír Erben, František Bartoš, František Sušil.
Lidová = ústní lidová slovesnost
– autoři – lid venkovský i městský,
– uchovávala se v ústní podobě, traduje se z pokolení na pokolení.
Epika – pohádky – které zachycovaly vztahy lidí, postava „hloupého Honzi“, který přelstil bohatého pána a čerta, z kterého si dělali legraci.
– balady – smutný děj a tragický konec
– písně – zachycovaly drastické momenty života
– pověsti – zachycovaly významné momenty z dějin nebo osobností.
Lyrika – Písně – zachycení vztahu k přírodě, rodině, práci, lásce
– Průpovědi
– Přísloví
– Hádanky
– Dětské říkadla
Drama – pol. 18. stol. – lidová hra se zpěvy – loutkové divadlo – Matěj Kopecký – hra o Faustovi.