Rozdělení kritického realismu

1) venkovský
2) historický
3) městský

Venkovský

= venkovská tématika, psalo se ho hodně, autoři většinou z venkova pocházeli, hodně typů lidí typický pro realismus (svérázní), má regionální charakter – psali o oblasti, kde žili.

Josef Holeček (1853 – 1929)

 Naši – románová kronika, 10 dílů, o jihočeské vesnici, píše o sedlákovi jako o moudrém člověku, hledá zde dobré jádro národa.
Jindřich Šimon Baar
– pochází z Chodska
– píše historickou trilogii
 Paní komisarka
 Osmačtyřicátníci
 Lusy
= zapojil zde působení B. Němcové

 Jan Cimbura – ideál českého sedláka, byl proti válce, moudrý, porovnával

Vítězslav Hálek (1835 – 1874)
– uznávaný spisovatel
– přítel Nerudy, měli stejný názor na svobodu
– optimista, veršoval zpěvným veršem
– narodil se u Mělníka
– redaktor v Národních listech
– psal fejetony

 Alfred – báseň
 Večerní písně – sbírka básní, hlavním tématem láska šťastná obohacuje člověka, činí ho šťastným, verše o ženě

– měl vznešené názory na umění
– národ by si měl básníků vážit

 V přírodě – sbírka, o přírodě, psal o jaru, intimní sbírka, přírodní lyriky
 Pohádky z naší vesnice – o životě vesnického lidu

Próza
 Komediant – román, o lidech z uměleckého prostředí, autobiografické prvky
 Muzikantská Liduška – povídka o dívce, která zešílí, když ji zakážou žít podle ní.
 Na statku a v chaloupce – povídky
 Poldík rumař – povídka o obyčejném člověku, který se stará o dítě, které není jeho

Karolina Světlá (1830 – 1899)

– vl. jménem Rottrová, umělecké jméno má podle vesnice Světlá pod Ještědem
– vliv na ni měla B. Němcová
– Ještědské prózy a Pražské prózy
Pražské prózy – většinou povídky
 Černý větříček – hl. hrdinka se vzbouří proti společnosti, kvůli tomu předčasně umírá
 Zvonečková královna
– psala historickou tématiku

Ještědské prózy – umělecky nejvýznamnější – povídky i romány z oblasti pod Ještědem, chtěla charakterizovat vesnický lid, zajímala se o silně mravné ženy a vztahy mužů a žen.
 Frantina
 Nemodlenec – názor na svět, aby člověk přemýšlel o světě, člověk je šťastný, když neporuší mravní zákony
– ke konci života už moc nepsala, a když tak popisovala smutné osamocené osoby.

Městský
= městská tématika,
– patří sem Arbes