Samuel Beckett (1906 – 1989)

– nositel Nobelovy ceny
– ‘‘Čekání na Godota‘‘ – venkovská cesta se stromem a kamenem, kde čekají na Godota 2 tuláci – klauni – Estragon a Vladimír, čekání, konverzace bez hlubšího smyslu, podobenství o situaci lidstva
– vyloučil psychiku postav, minimální čas a prostor
– ‘‘Poslední páska‘‘ – hledání identity poslechem magnetofonových pásek, fragmenty života pana Knappa, rozpad osobnosti
– ‘‘Šťastné dny‘‘ – marnost mluvení, monolog staré ženy Winnie, po krk zahrabána v zemi, slabomyslný druh Willi
– ‘‘Konec hry‘‘ – představa konce světa, lidstvo představuje 4 postavy, 3 neschopné pohybu – Hamm, Nagg, Nell + sluha Clov

Peter Handke (1942)
– Rakušan
– typ ‘mluvené hry‘ – netradiční formálně a myšlenkově
– transformace epického dramatu, popírá, že jeviště je odrazem skutečnosti, diváci součástí textu, jednoaktovky
– ‘‘Spílání publiku‘‘

Thomas Bernhard (1931 – 1989)
– narozen v Holandsku, komplikovaný život
– ‘‘Immanuel Kant‘‘ – burleskní komedie, o německém filosofovi, který skončil v psychiatrické léčebně
– ‘‘Ritter, Dene, Voss‘‘ – duševně chorý člověk a jeho 2 sestry, život rakouského filosofa L. Widgensteina

Patrik Süskind
– Němec, střední generace, různorodá tvorba též pro televizi
– ‘‘Kontrabas‘‘ – monolog hráče řadového orchestru, zpověď, vztah k hudbě – klíč k pochopení světa, též ironie, skepse, osmělost
– ‘‘Parfém‘‘ – román, kriminální příběh, děj zasazen do Francie 19. století, hrdina zabíjí dívky, aby z těl získal vůni, kterou prodává (paralela s chováním nacistů vůči Židům)

Peter Schaffer (1926)
– ‘‘Amadeus‘‘ – analýza vztahu osobností
– ‘‘Královský hon na Slunce‘‘ – dobytí Peru Pizzarem, Inkové, střet kultur, společenský systém Inků založen na determinaci – odsouzen k zániku
– ‘‘Equns‘‘ – psychoanalytická hra, 17-ti letý chlapec Alan trpí psychickou deprivací, poznává dívku, milují se ve stáji, Alan si myslí, že je koně pozorují, a tak jich 6 oslepí, dostává se do psychiatrické léčebny, odcizení, nemá rodinu
– ‘‘dar Gorgóny‘‘ – divadlo na divadle, fiktivní dramatik, úryvky jeho historických her, názory hl. postav – odraz vztahu ke světu

Tom Stoppard, vl. jm. Tomáš Štrausler (1939)
– narodil se ve Zlíně, Žid, rodiče pracovali pro Baťovy závody v Indii
– otec padl v anglické armádě, kontakt s čes. původem, působil v Anglii jako novinář a dramatik, obdržel řadu prestižních ocenění
– 60. – 70. léta – veřejné projevy na obranu čes. intelektuálů
– ‘‘Rosenkrantz a Guilderstern jsou mrtvi‘‘ – Hamletovi spolužáci, udavačství, donašečství, zrada – nadčasovost
– ‘‘Travestie‘‘ – fiktivní groteska – setkání Joyce, Tzary, Lewina
– ‘‘Arkádie‘‘ – inspirace komediemi Oscara Wilda

Dario Fo
– Ital
– 1997 – Nobelova cena
– navazuje na tradice středověkých šašků, středověké grotesky, renesanční Commedie del´Arte
– v 60. letech – kočovné divadlo
– jednoaktovky
– ‘‘Mysterio Buffo‘‘ – momenty ze středověkých mysterií
– ‘‘Pezza versus Čorba‘‘
– ‘‘Nepokradeš, a když tak málo‘‘
– ‘‘Maminka má nejlepší marjánku‘‘
– ‘‘Archandělé nehrají biliár‘‘