Vítězslav Nezval

byl nejvýraznější představitel české meziválečné básnické avantgardy. Narodil se Moravě v malé vesnice. Studoval na gymnáziu, potom práva v Brně, přešel do Prahy, ale nedostudoval a stal se nezávislým spisovatelem. Byl jedním ze zakladatelů Devětsilu. Byl čelním představitelem poetismu a surrealismu u nás.
– je to mnohostranná básnická osobnost. Do literatury vstoupil sbírkou Most, na které ještě můžeme sledovat různé vlivy, které Nezvala ovlivňovaly (vliv Rimbauda, Apollinaira, Březiny).
– první tvůrčí období Nezvala se neslo ve znamení poetismu. Zahajuje je rozsáhlá skladba Podivuhodný kouzelník, kterou nezval vydal v rámci sborníku Devětsilu. Za tvůrčí manifest poetismu se někdy označuje sbírka Pantomima, závěr období poetismu v Nezvalově tvorbě představuje sbírka Básně noci. Její součástí je skladba Edison. Jde o polytematickou báseň kde oslavuje tvůrčí práci člověka. Společně s Teutem ještě Nezval vytvořil Manifesty poetismu, které však již vytyčily závěr poetistického období v české literatuře.
– v 30. letech e Nezvalova tvorba rozbíhá dvěmi směry. Začal tvořit surrealistickou a – pod vlivem ekonomické krize – polickou (sociální) literaturu. Sbírky Skleněný havelok, Zpáteční lístek nebo Pět prstů ještě nesou znaky hravosti poetismu, ale je v nich cítit tvrdá kritika doby a revoluční tendence. Sbírka Sbohem a šáteček vyjadřuje okouzlení z cesty po Francii a Itálii, pocity štěstí. Od roku 1934 se věnuje tvorbě surrealistické poezie. Otevřeně se hlásí k programu francouzských surrealistů (např. André Breton). Tuto linii tvorby reprezentují např. sbírky Žena v množném čísle, Praha s prsty deště a Absolutní hrobař. Se surrealismem se Nezval rozchází roku 1938 pod vlivem politických událostí a vývoje v ČSR.Obrací se k rodné zemi a domovu. Např. sbírka Matka naděje (motiv matky = symbol statečnosti a naděje, vztah k ní = vztah k vlasti). Sbírka Pět minut za městem vyjadřuje odpor k okupaci.