Vznik česky psané literatury
vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků
Literární práce do 1. pol. 13. stol. nepřesahovali úzkou oblast náboženského života, proto se nedá mluvit o skutečné lit. tvorbě v českém jazyce.
Probíhá zde proces – demokratizace a zčeštění literatury
– laicizace ( zesvětštění ) – autoři nejen kněží, témata nejen náboženská
zvláštnosti staročeských památek:
– výlučné postavení verše ( vliv ústní lidové slovesnosti, ústní šíření literatury, určena pro poslech-neznalost písma )
– nezájem o původnost námětu ( cizí prameny )
– zlomkovitost
– anonymita autora
– obtížná datace
rozvoj těchto žánrů:- duchovní lyrika ( Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba )
– duchovní epika (legendy, např. o sv. Jiří )
– světská lyrika
– světská epika ( epos, kronika )
– sociální satiry
– drama
– zábavná a odborná próza
