1.Počátky světového písemnictví – Mezopotámie , Egypt
Nejstarší památky – hlavně sumerské, bible, orientální literatury, antická kultura starověkého Řecka a Říma – její periodizace, hlavně žánry, osobnosti
Mezopotámie
Epos o Gilgámešovi-nejstarší literární památka, o Uruckém králi, jehož hrdinské činy existovaly v ústní lidové slovesnosti patrně už ve 3. tisíciletí před Kristem, písemné zpracování pochází z 18.-19. Století před Kristem, je zapsán klínovým písmem v sumerském jazyce na hliněných deskách, vládl 126 let městu Uruku, 2/3 bůh a 1/3 člověk, zpočátku vládl tyransky, ale po té, co se spřátelil s divokým člověkem Enkiduem, chtěl si zajistit velkou slávu hrdinskými činy, když jeho přítel zemřel, bál se smrti a hledal věčný život, našel ho v podobě květiny na dně moře, ale tuto květinu ztratil
„Jsem odsouzen k smrti jako každý člověk, ale můj život se zachytil v mých skutcích. Nad mými skutky nevládne smrt.“
Egypt
Literární památky se zachovali na papyrech a stěnách chrámů, byly psány hieroglyfy, které byly rozluštěny roku 1822, životopisy velmožů na stěnách hrobek
Naučení Phahtotpovo-soubory moudrých rad do života
Potěšující písně tvé milé, když se vrací z lučiny-milostná poezie vznikala nejdříve v Egyptě
Achnatonův hymnus na slunce-hymnus je starořecká píseň na oslavu bohů, později hrdinů
