ANTIKA 2

EURIPIDÉS – psychologie postav, postavy otroků, všímal si nedostatků athénské demokracie, pro E.je typický nadpřirozený zásah božstva při neřešitelné situaci (deus ex machina), Medeia – Médea zachrání vůdce Argonautů Iasóna a pomůže mu zmocnit se zlatého rouna, Iáson si však místo ní chce vzít za ženu Glauku, Médea se krutě pomstí, pošle nevěstě šaty, které se na ní vznítí a ona uhoří, potom ještě Médea zavraždí obě své děti, které měla s Iásónem , Elektra
znaky antické tragédie:
– čerpá z mytologie
– hrdinové odvážní a stateční nebo krutí a samolibí
– končí tragicky
– forma = verš, existence chóru (vyjadřuje veřejné mínění)
– děj se nečlení na dějství
– spojení mluveného slova, zpěvu, tance
– expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
KOMEDIE:
ARISTOFANÉS – řeší aktuální politické otázky, názory, kritika společnosti – skvělý pozorovatel, Žáby – Bůh Dionýsos odejde do podsvětí, aby odtud vyvedl oblíbeného dramatika Euripida, Euripides však v soutěži s Aischylem prohrává (zde vtipně rozebírána jejich tvorba), Dionýsos s sebou odváží Aischyla
znaky antické komedie:
– veselohra, komický účinek
– zesměšňuje jevy života, šťastný konec
– útok na politické poměry, morálku
– nevázaný žert
– dialog
ŘÍM:
TITUS MACCIUS PLAUTUS – čerpá ze života obyčejných lidí (otroků, opilci, nevěrné ženy, vojáků, milenců), zachováno 21 her – Vychloubačný voják, Komedie o hrnci – návaznost na řecké komedie, Lišák Pseudolus
INDIE:
2/2 4.století až ½ 5.století, své tragédie tvořil Kalisáda – Šakuntala
ČINA:
středověké světské drama v 13 – 14 století, takzvaná doba Ming.
KUAN – CHAN -ČCHING – Letní sníh
VANG – Š – FU – Západní komnata