Česká legionářská próza
Legionáři byli českoslovenští vojáci, kteří v 1. Světové válce odmítli bojovat v rakouské armádě, utíkali do zahraničí, tam tvořili samostatné vojenské legie a ty bojovaly proti Rakousku, nejvíce jich bylo v Rusku, tam se stavěly proti říjnové revoluci a proto knihy o nich byly až do roku 1989 u nás zakazovány, řada účastníků a legií později o svých zážitcích napsala
Václav Kaplický-historik
František Langr-psycholog
Jaroslav Kratochvíl-
Prameny+Cesta revoluce-obě popisují poměry v Rusku před říjnovou revolucí viděnou očima českých zajatců, kteří pracovali na statku ruského důstojníka, později se z nich stali legionáři
Rudolf Medek-
1,poezie-
Zborov-líčí hrdinství českých vojáků v bitvě u Zborova proti Rakušanům
2,drama-
Plukovník švec
3,román-
Anabáze-velmi rozsáhlý 5-ti dílný cyklus o českých legionářích v Rusku
Josef Kopta-
Třetí rota-trilogie, kronikářské vyprávění o našich legionářích v Rusku, o jejich vztahu k ruské revoluci, je tam popsán pokus o přesun legií přes Sibiř do Vladivostoku, odkud se měli plavit domů po moři
Hlídač číslo 47-příběh traťového hlídače, který přechodně ohluchl, ale po uzdravení dál předstírá hluchotu, aby neztratil možnost pracovat a žít s rodinou v hostinci, díky tomu se o sobě dozvídá spoustu nepříjemností včetně pomluvy, že ze žárlivosti zabil
Adolf čeká na smrt-příběh dělníka z cementárny, který se stále bojí tuberkulózy, pak odchází do 1. Světové války, na čistém vzduchu na frontě se jeho zdraví zpevňuje, mezitím zemřely na tuberkulózy jeho děti, on tak ztratil smysl života ze msty zavraždil ředitele cementárny, nakonec na tuberkulózu umírá sám
