Humor a satira v české LT 4

Josef Kajetán Tyl (1808-1856) – narodil se v Kutné Hoře jako syn vojenského hudebníka a krejčovského mistra, studoval filozofii v Praze, působil u kočovné divadelní společnosti, vstoupil do služeb vojenské správy, řídil představení Stavovského divadla, bouřlivých událostí let 1848-1849 se účastnil jako novinář a spisovatel, redaktor časopisu Květy, povídky – Rozina Ruthardová, Dekret kutnohorský – historické povídky z české minulosti, próza současná – tragické osudy ztroskotaných umělců, kteří dobývají uznání ve světě, když je nenašli ve vlasti – Hudební dobrodruzi, Bláznivý houslista, Pouť českých umělců, povídka – Rozervanec – polemika s romantickým životním postojem, v povídce Tyl zpodobňuje básníka Máchu, novela – Poslední Čech – ostrá kritika kvůli sentimentalitě, dramatická tvorba – báchorky, řešení současných problémů, sociální kritika (Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera), výchova k vlastenectví, pohádkové hry se zpěvy – Strakonický dudák – ústřední postavou Švanda dudák, ztělesňující kladné i záporné vlastnosti českého člověka (citovost a podnikavost – vrtkavost, touha po zbohatnutí), zvláštní postavení ve hře mají pohádkové bytosti, dodávají hře poetické kouzlo a symbolizují lidový názor, že přírody tvoří jednotu s člověkem, dále postava Kalafuny, Korduly, Dorotky a Vocilky, zfilmováno, hra – Tvrdohlavá žena – odpor proti novým projevům feudálního útlaku, historické hry – Kutnohorští havíři (sociální drama), Jan Hus – Tyl vkládá Husovi do úst program revolučního roku 1848, požadavky a cíle národa v soudobém boji, Jan Žižka z Trocnova, Bitva u Sudoměřic
Jaroslav Hašek (1883-1923) – narodil se v Praze, pobýval na Lipnici u Havlíčkova Brodu, žil bohémským životem a tuláctvím – pociťoval odpor ke společnosti a měšťáctví, byl předválečným anarchistou, protiměšťáckým humoristou, za války voják rakouské armády, přešel do ruského zajetí, vstoupil do československých legií, po říjnové revoluci 1917 do Rudé armády, roku 1920 se vrátil do Čech, humoresky k zábavě a satirické povídky – trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy, satirický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – 4 dílný, nedokončený – geniální satiry na rakouský militarismus, světový humoristický román o válce, hlavní postava Švejk = literární typ – člověk válečné doby, hájící své právo na život, jeho dvojakost – prostomyslný dobrák nebo moudrý blázen (předstírá idiotství, ve válce se brání svým chytráctvím), rafinovaná loajálnost – uvádí k absurdnosti všechny rozkazy, zákony, zájmy státu, ale i destruktivní živel – vytváří zmatek, rozklad armády zevnitř, představitel lidového odporu proti násilí, válce, militarismu a ponižování člověka, zfilmováno, Švejkovi nadřízení – oddaní služebníci rakouské armády – nadporučík Lukáš, poručík Dub, kadet Biegler, hejtman Sagner, představitelé vládní moci jsou zobrazeni s groteskní nadsázkou, kniha měla poukázat na nesmyslnost války a protestovat proti ní, postava Švejka vznikla už před válkou v seriálu grotesek antimilitaristického zaměření – Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky, Dobrý voják Švejk v zajetí