ITáLIE Francie

Francesco Petrarca-(1304-1374) toužil po sjednocení Itálie, měl přímé styky s našimi zeměmi (setkal se s Karlem IV) na svých cestách sbíral rukopisy antických děl, psal italsky a latinsky, vypovězen z Florencie, zbytek života byl v Avignonu, autor filozofických spisů traktátů a životopisů slavných osobností
Sonety Lauře(Zpěvník)-nejvýznamnější dílo,sbírka milostné poezie, nejvýznamnější dílo, básně věnované nenaplněné lásce k Lauře, básně jsou psané formou sonetu
Niccolo Machiavelli-(1469-1527) prozaik, dramatik, politik
Vladař-rozebírá příčiny rozpadu Itálie, je zde vyjádřen sen o silném panovníkovi, který by neváhal použít síly ve prospěch státu, odtud neoprávněná zjednodušení machiavelismus na zásadu: „Účel světí prostředky.“

Francie
Francois Rebelais-(1494-1553), mnich, lékař, satirik, humorista
Gargantua a Pantagruel-čtyřdílný román o rodině obrů, který je kritikou soudobé francouzské společnosti (hlavně klášterů, soudů a škol) a prosazováním ideálů renesance (svobodný život v Thetémském opatství)
1,narození Gargantua, jeho výchova a studia v Paříži, založení Thetemského opatství
2,narození Pantagruela, studia a přátelství s Puniurgem, válka a vítězství nad Dipsody
3,Pantagruel se chce oženit, radí se se Sibylou, rozhodne se navštívit věštírnu Božská Lahvice
4,Pantagruel podnikne fantastickou plavbu do Číny, kde poznává různé ostrovy
(5,není jasná autentičnost, líčí pokračování v cestě, kdy Pantagruel dojede k věštírně)
Francois Villon-(1431-po roce 1463), pocházel z chudé rodiny, jméno podle kněze, který ho vychoval a umožnil mu universitní studia v Paříži, zde sice dosáhl hodnosti mistra, ale vedl bohémský život, toulal se, rval se, kradl, byl vězněn, (1462) odsouzen k smrti, omilostněn a vypovězen do vyhnanství za vraždu, považován za jednoho z prvních prokletých básníků, dílo je ve svém obsahu rozporné, je cituplný i cynický, vtipný i vážný, mravokárný i poživačný
Malý testament-odkaz, obsahuje satirické básně, které jsou rozloučením s přáteli
Velký testament-závěť, rozmýšlí o pomíjivosti a bídě života, vyjadřuje strach ze smrti, zamýšlí se nad svými hříchy a omlouvá je chudobou a osudem, balada
Michel de Montaigne-(1533-1592) „Největší věcí na světě je vědět, jak být sám sebou.“ Eseje-shrnul zde zkušenosti a starosti vojáka, soudce, otce a člověka, vyjádřil odpor k autoritám a dokonalosti