Poezie

už od poloviny 30.let začala většina našich autorů pod vlivem šířícího se fašismu psát protiválečné nebo vlastenecké verše, v nichž připomínali buď slavné české osobnosti nebo národní historii, národní lidové tradice, často velmi dbali na úroveň češtiny, aby v době poněmčování neupadla v zapomnění, řada autorů nemohla kvůli cenzůře publikovat a často proto používali alegorii (jinotaj)
Josef Hora-první sbírky byly ovlivněny vitalismem, později převažuje proletářská poezie, vycházel z vlastní zkušenosti, protože byl z velmi chudé rodiny
Domov-
Zpěv rodné zemi-snaží se povzbudit mír v lepší budoucnost, že hovoří o zemi, která v minulosti prošla mnoha útrapami, ale vždycky znovu získala svobodu
Zahrada Popelčina-vlastenecký charakter, básnická skladba
Jan Houslista-vyzdvihuje vnitřní sepětí umělce s vlastí, vlastenecký charakter, básnická skladba
Překládal z ruštiny-Pasternakovu Sestra má, život
Máchovské variace-připomínka K.H.Máchy
Jaroslav Seifert-(1901-1986) dosud náš jediný spisovatel, který v roce 1984 dostal Nobelovu cenu za literaturu,
Zhasněte světla-reakce na 1938, mnichovské události
Vějíř Boženy Němcové-připomíná slavnou českou spisovatelku, aby povzbudil národ, chápal ji jako typicky českou, vlasteneckou autorku, dává ji za vzor, vyzdvihuje její statečnost vůči rakouské vládě, v roce 1940 bylo připomínáno 120. Výročí jejího narození-psalo o ní hodně autorů
Světlem oděná+Kamenný most-obě věnovány Praze, jejich cílem bylo povzbudit české sebevědomí připomínáním slavné historie hlavního města
Přilba hlíny-vlastenecká, název symbolem památné české hory Říp
Vítězslav Nezval-(1900-1958) z Moravy, později působil v Praze, bývá někdy označován jako „renesanční člověk“, velmi aktivní, dokázal užívat života, optimistický, tohle všechno se odráželo v jeho poezii, která byla velmi bohatá a vyznívala optimisticky, byl členem Devětsilu, zpočátku jeho tvorby byl ovlivněn Jiřím Mahenem (brněnský dramatik),
Matka naděje-vyjadřuje současně obavy o osud nemocné matky a ohrožené země
Pět minut za městem-
Óda na návrat Karla Hynka Máchy-chtěl povzbudit národ připomenutím slavného českého autora, vyzdvihuje jeho krásnou češtinu, inspirací převezení Máchových ostatků z němci obsazených Litoměřic na Vyšehrad
Manon Lescaut-básnická skladba jako divadelní hry, zpracovává námět francouzského básníka Prévosta, zdůrazňuje jazyk, velmi dbá na kvalitu češtiny, což bylo důležité v době válečného poněmčování, milostná tématika