Próza Francie

Rozsah prozaických děl se začal zmenšovat, ubývá románů a přibývá povídek a novel, v tématice zůstává historie, autoři už detailně nepopisují postavy a prostředí, ale zaměřují se na psychologii postav, často se objevuje téma sociální, většinou se týká života obyčejných lidí (velmi rozšířené v Americe, protože to souviselo s hospodářskou krizí), velmi výrazně se rozšířila vědecko-fantastická literatura (sci-fi), v počátcích vyznívala velmi optimisticky a jako obdiv nových vynálezů a techniky, později začal převažovat pesimismus a objevili se obavy z možného zneužití techniky a vynálezů, rozvíjí se literatura faktu (knihy, které používají reportážní potupy, psáno jako deníky nebo dopisy), na vyšší literární úroveň se dostali i dříve pokleslé žánry-detektivky

Francie
Marcel Proust-je považován za jednoho z tvůrců moderní prózy, pocházel z velmi zámožné rodiny, od mládí trpěl zdravotními problémy (astma), kvůli tomu nemohl ani dostudovat a i později žil uzavřeným samotářským životem
Hledání ztraceného času-psána formou autorského monologu, kniha nemá žádný zvláštní děj, je to pouze řada autorových pocitů, tématicky se kniha týká nejvyšší pařížské společnosti, vyjadřování autora je velmi složité, vsouvá často rozsáhlé vsuvky, myšlenky často odbočují k jiným tématům
André Gide-nositel Nobelovy ceny za literaturu, jeho dílo bylo ovlivněno přísnou náboženskou výchovou, studiem antiky, důkladnou znalostí Goethova díla, cestováním
Cesta do Konga, Bažina, Zemři a živ budeš
Návrat ze Sovětského svazu-autor byl původně levicově orientován, ale po poznání života v Sovětském svazu v době Stalinského režimu, změnil své názory, kniha přeložena do češtiny a byla přijata velmi rozporuplně, Neumann vyjádřil nesouhlas s touto kritikou
Penězokazi-vrchol tvorby, vypráví o několika generacích rodiny, která razí falešné mince a jejich kriminální činy jsou stále závažnější a teprve nejmladší generace se proti tomu bouří a snaží se odpoutat od rodiny, aby nemuseli pokračovat v kriminální tradici
Deník penězokazů-není pokračování, „Kniha o knize“, vysvětluje, jaké myšlenky ho při psaní románů napadli, s jakým cílem knihu psal