REALISMUS

RUSKO
Nikolaj Vasiljevič Gogol – pocházel z Ukrajiny, z chudší šlechtické rodiny, studoval na univerzitě v Petrohradě, cestoval po Německu, po návratu studuje a seznamuje se s Puškinem, dramatická tvorba – Ženitba, Hráči, Revizor – hra má 5 jednání, děj se odehrává ve 24 hodinách, obraz ruské byrokracie – satira na ni, úplatky, přetvářka, úroveň vzdělání, hlavní postava Chlestakov cestuje za otcem, na zastávce je považován za petrohradského revizora, který má v městečku provést kontrolu – proto si obyvatelé chtějí získat jeho přízeň, použijí k tomu různých prostředků – úplatky – jelikož z něj mají obavy, na omyl se nakonec přijde a závěrečná scéna se odehrává v roce 1842
NORSKO
Henrik Ibsen – kritikou společnosti se zabýval i norský dramatik Henrik Ibsen. Jeho díla mají pevnou stavbu – zápletka se u něj odehrává už před začátkem hry a my sledujeme jen její rozvíjení a postavy hledající její příčinu, národní povahu rozebírá v pohádkové hře Peer Gynt. V dalších dílech, Nora, Divoká kachna, Strašidla a Nepřítel lidu se už orientuje spíše na současnost. Odhaluje v nich přetvářku a falešnost rodinných vztahů a hledá cesty k jejích napravení. První dvě hry jsou výjimečné obsazením žen do hlavních rolí
SOCIALISTICKÝ REALISMUS
NĚMECKO
Bertold Brecht (1898 – 1956) – vzorem i pro naše autory byl německý dramatik a režisér Bertold Brecht, ten prosazoval koncepci tzv. epického divadla s postavou vypravěče a herci komentujícími příběh, proslavil se Žebráckou operou, kterou později zpracoval i prozaicky – jako Krejcarový román – je situována do berlínského podsvětí, líčí příběh legendárního Mackieho Messera, inspirací mu bylo dílo Angličana Johna Gaye ,hudbu k ní složil Kurt Weil, Brechtův dlouholetý spolupracovník, Žebráckou operou se u nás nechal inspirovat např. V. Havel nebo J. Menzel, kvůli svému odmítavému postoji k nastupujícímu Hitlerovi musel emigrovat do USA, kde vzniká jeho protifašistické dílo Strach a bída třetí říše, protiválečná je i dramatická kronika třicetileté války Matka kuráž a její děti, podobné téma jako Goethův Faust zpracovává ve hře Život Galieův, zabýval se i adaptacemi děl jiných autorů, i našeho Jaroslava Haška – ve hře Švejk ve druhé světové válce, předlohou pro poválečné dílo Kavkazský kruh mu byl biblický příběh o Šalamounově rozsudku mezi pravou a nepravou matkou
SSSR
Maxim Gorkij – dramatická tvorba – Jegor Bulyčov a ti druzí, Dostigajev a ti druzí, Vassa Železnovová